Bydlíte sami? Malý byt, malá kuchyň, jedna malá odpadková taška naplněná za několik dní. Nejspíš vás už napadlo: Má vůbec smysl řešit třídění, když vyprodukuju tak málo odpadu? Odpověď je jednoduchá! Ano, má. A větší, než si myslíte.
Mnoho lidí dnes žije samo. Ve městech, v menších bytech, často s omezeným prostorem. Jeden člověk nevyprodukuje tolik odpadu jako rodina s dětmi, a právě proto se může zdát, že na několika vytříděných lahvích, plechovkách nebo krabicích od jídla až tak nezáleží. Jenže recyklace nefunguje na principu domácnosti. Funguje díky milionům jednotlivých rozhodnutí, která každý den dělají jednotlivci po celé republice.
Každá PET lahev, plechovka nebo papírová krabice, kterou vytřídíte, dostává šanci na další využití místo toho, aby skončila bez užitku na skládce nebo „proletěla komínem“. Právě třídění je základním předpokladem pro recyklaci a opětovné využití materiálů. Tím šetříme přírodní zdroje i energii potřebnou k výrobě nových produktů.
Malý byt není překážka
Jednou z nejčastějších výmluv bývá nedostatek místa. Kam dát doma další koš? Kam ukládat vytříděné odpady, když bydlíte v garsonce nebo v pronajatém bytě?
Ve skutečnosti není potřeba pořizovat složité systémy ani velké nádoby. Pro plasty stačí taška zavěšená na klice, papír lze ukládat do kartonové krabice a sklo průběžně odnášet při cestě ven. Nebo tyto odpady dávat do jedné tašky a finálně je roztřídit až u barevných kontejnerů.
Většina tříditelných odpadů navíc nezapáchá a nezabírá tolik prostoru, jak se může zdát. Situaci usnadňuje také hustá síť nádob na tříděný odpad. V České republice je k dispozici více než milion nádob a průměrná vzdálenost k nejbližšímu stanovišti je přibližně 92 metrů.
Třídit má smysl i mimo domov
Životní styl singles bývá často spojený s rozvozy, kávou s sebou nebo menšími nákupy. Krabička od objednaného jídla, PET lahev z fitka, plechovka energetického nápoje, karton od mléka, papírová taška z obchodu nebo obal od svačiny na výletě. Možná každý zvlášť působí bezvýznamně, ale dohromady představují nezanedbatelné množství materiálů, které mohou dostat šanci na další využití.
Navíc velká část těchto odpadů nevzniká doma, ale během dne v práci, v kavárně, na cestách, při sportu nebo ve volném čase. Právě proto má smysl vnímat třídění jako běžnou součást každodenního života, nejen jako domácí povinnost. Nezáleží přitom na množství odpadu ani na tom, kde vznikl. I zdánlivě obyčejný obal od nápoje nebo jídla může díky správnému vytřídění dostat šanci na další využití místo toho, aby zbytečně skončil ve směsném odpadu.
Nejde o dokonalost. Jde o návyk
Možná občas něco vyhodíte špatně. Možná se vám nechce sešlapávat PET lahve nebo nosit papír zvlášť. To ale nevadí. Smyslem není být dokonalý, ale vytvořit si jednoduchý návyk.
Stejně jako chodíte pravidelně běhat, hlídáte si finance a zdravý životní styl, může být i třídění odpadu běžnou součástí každodenní rutiny. Zabere jen pár minut, ale v součtu přináší velký efekt.
Třídění není otázkou toho, kolik odpadu produkujete. Smysl má i tehdy, když žijete sami a vaše odpadková taška se plní pomalu. Každý správně vytříděný kus odpadu znamená totiž krok správným směrem. K recyklaci, úspoře zdrojů a efektivnějšímu využívání materiálů, které už jednou byly vyrobeny.
Jak třídění odpadu pomáhá našemu životnímu prostředí?
437 mil. m3 vody šetříme ročně díky třídění a recyklaci odpadů z obalů.
30 km2 přírody šetříme ročně díky náhradě primárních surovin za druhotné suroviny.
7 887 GWh energie šetříme ročně tím, že při výrobě nových produktů využíváme energeticky méně náročné druhotné suroviny místo primárních zdrojů.
1,100 mil. tun CO2 ekv. nevypustíme ročně do ovzduší díky třídění a využití obalových odpadů.
Zdroj: EKO-KOM
