Klášter v Hejnicích na Liberecku se vrací ke své historické podobě. Na zdi rajského dvora vzniká freska se slunečními hodinami, která nahradí malbu z roku 2000, jež s původním dílem neměla nic společného. Ředitel kláštera Jan Heinzl vysvětlil, že původní hodiny zdobily toto místo od konce 17. století až přibližně do 70. let minulého století, kdy už byly pouhým náznakem své dřívější podoby.
Klíčovým impulsem k obnově byl archivní snímek fotografa Josefa Scheybala z roku 1933, který historickou fresku zachycoval v době, kdy byla ještě čitelná. Právě díky tomuto nálezu bylo možné rekonstruovat původní podobu hodin. Nešlo přitom jen o výtvarný úkol. Sluneční hodiny jsou zároveň vědeckým nástrojem a jejich správné provedení si vyžádalo spolupráci restaurátora Jiřího Bláhy s odborníkem na sluneční hodiny Milošem Noskem.
Výtvarná část fresky má být hotová během tohoto týdne, práce s čerstvou omítkou totiž vyžadují rychlé tempo. Poté bude nutné počkat, až dílo vyzraje, a teprve pak bude osazena ručička, která za slunečního svitu umožní odečítat nejen čas, ale i řadu dalších údajů včetně délky dne či znamení zvěrokruhu. Heinzl označil hodiny za ojedinělé právě pro tuto mnohovrstevnatost.
Torzetní představení dokončeného díla veřejnosti plánuje klášter na konec listopadu. Na plně funkční hodiny si ale návštěvníci počkají až do jara. Důvodem je stín východní věže kostela, který v zimních měsících, kdy je slunce nízko nad obzorem, přísun světla na fresku zcela blokuje. Hodiny přitom stály na tomto místě ještě dříve, než byl samotný kostel postaven.
Zdroj: autorský text / ČTK
