V Pardubickém kraji začíná boom infrastrukturních staveb. Kromě modernizovaných železničních tratí čeká region hlavně dostavba dálnice D35, kterou ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označil prioritní. Na tyto klíčové stavby je však potřeba velké množství stavebního materiálu, a to především kameniva. Z analýzy České geologické služby však vyplývá, že až 78 % kamenolomů v Pardubickém kraji skončí do deseti let, což může přidělat spoustu starostí sektoru stavebnictví, a zvláště pak zkomplikovat velké projekty dopravní infrastruktury.
Předběžné výsledky analýzy surovinové soběstačnosti České geologické služby prozrazují, že z aktuálně využívaných 18 ložisek v Pardubickém kraji jich vykazuje objemy roční produkce pouze 16 a do roku 2032 zůstanou v provozu pouze 4. Třetina má dokonce velmi nízkou životnost a skončí v průběhu několika let.
„Na území Pardubického kraje se ročně dlouhodobě produkuje kolem 1,4 milionu metrů krychlových stavebního kamene. Nejvyšší roční produkci zaujímají ložiska Chvaletice, Skuteč-Litická, Jaroměřice-Chornice-Šubířov a dále tři ložiska, která patří do kategorie s nízkou životností: Vrbatův Kostelec-Zárubka, Žumberk-Vížky a Zdechovice-Strážník,“ říká ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby. „Situaci v Pardubickém kraji nezachrání ani sousední regiony, protože Královéhradecký i Olomoucký kraj jsou již v současnosti na hranicí své soběstačnosti. Pokud se nezačnou podnikat kroky k prodloužení těžby či otevírání nových ložisek, sotva bude dostatek kameniva pro již budované i plánované infrastrukturní stavby,“ dodává.
Z analýzy však vyplývá, že některé lomy lze rozšířit i v lepším případě zahloubit. To je třeba případ již zmíněného kamenolomu Kostelec-Zárubka, jehož provozovatel znovu žádá Pardubický kraj o posouzení vlivů na životní prostředí EIA, jelikož platnost rozhodnutí o povolení hornické činnosti končí koncem tohoto roku. Cílem žádosti je umožnit další zahloubení na pátou etáž, čímž se navýší zásoby o dalších zhruba 900 tisíc metrů krychlových a prodlouží se tím životnost ložiska o cca 15 let. Navíc se jedná o jeden ze dvou lomů v kraji, kde se těží kamenivo vhodné pro kolejové lože, což jej vzhledem k probíhajícím modernizacím železniční infrastruktury činí nepostradatelným. Pokud však Pardubický kraj vydá k pokračování těžby nesouhlasné stanovisko EIA, dojde k uzavření lomu již na konci tohoto roku a výpadku jednoho z hlavních dodavatelů stavebního materiálu pro celý region.
Podobný problém nemá Pardubický kraj jen se stavebním kamenem, ale také s dalším stavebním materiálem – štěrkopískem. Na jeho území se v současnosti využívá 9 pískoven, v nichž se ročně vytěží na 513 tisíc metrů krychlových materiálu. „U štěrkopísku je situace podobně alarmující jako u kameniva. Z využívaných ložisek je 88 % v kategorii s velmi nízkou životností disponibilních zásob,“ varuje Josef Godány. „Z využívaných ložisek zaujímá nejvyšší životnost pouze lom Čeperka 1. V plánu rozšíření a pokračování těžby či zahájení nové těžby jsou další dvě nevýhradní ložiska a dále čtyři výhradní ložiska. Většina produkce štěrkopísků se spotřebovává přímo v Pardubickém kraji. Část se také expeduje do deficitního kraje Vysočina a východní části Královéhradeckého kraje,“ dodává Godány.
Stavební kámen a štěrkopísek patří mezi klíčové stavební suroviny, které se využívají primárně jako přísady do betonu. Stavební kámen tvoří nezbytnou surovinu také do asfaltu či při stavbě kolejišť. Proto mají tyto suroviny zásadní význam při stavbě silnic, dálnic či budov.
