• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Koně Převalského z pražské zoo se v Kazachstánu úspěšně zabydleli. Hřebec Zorro si užívá svůj harém, obzvlášť se mu líbí klisna Zeta

    16.6.2024
    Doris Drienová

    Koním Převalského, které pražská zoo převezla minulý týden do Kazachstánu, se daří dobře. V aklimatizačních ohradách, do kterých je pracovníci po příletu vypustili, si obě skupiny koní našly napajedlo a využívají velkou část ohrady. Hřebec Zorro se začal pokoušet o páření s jednou z klisen.

    Médiím to v rozhovoru řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Pražská zoologická zahrada návrat koní do přírody organizuje. Zástupci zoo minulý týden přepravili armádními letouny sedm koní do oblasti stepí Altyn Dala, tři odletěli z Prahy a čtyři vypravila berlínská zoo. Ve stepích středního Kazachstánu jsou tato zvířata zpět po stovkách let.

    Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě, kde žili. Dalším důvodem je podle Bobka ochrana biodiverzity a obnova ekosystému tamních stepí. V následujících pěti letech chce Zoo Praha do oblasti podle Bobka převézt zhruba 40 koní, aby se množili a vznikla životaschopná populace, která si vystačí a bude přežívat dlouhodobě.

    V aklimatizačních ohradách o velikosti 24 hektarů jsou nyní tři koně z pražské chovné stanice v Dolním Dobřejově a v druhé ohradě čtyři koně z Berlína. Ohrady nejsou spojeny, aby byla zajištěna genetická rozmanitost místní populace. „V té jedné ohradě hřebec Zorro uchopil ten harém a páří klisnu Zetu, nebo se o to minimálně pokouší, a fungují tam velmi dobře,“ řekl Bobek.

    „Čtyři berlínské klisny byly pak ve větší nepohodě, ale už se to také stabilizovalo. Obě ty skupiny si našly napajedlo a začaly fungovat ve velké části těch ohrad, ta adaptace probíhá dobře,“ popsal. Nyní mají koně k dispozici také přístřešek, který se jim ale později zavře, aby si zvykali na volnou přírodu a na to, že jsou pod širým nebem, sdělil Bobek.

    Důležité je podle Bobka také zohlednit místní ekosystém. V lokalitě jsou kromě koní Převalského také sajgy, druh antilopy, a kulani, což jsou divocí oslové. „Je důležité pro ten ekosystém, aby tam byla všechna tato původní zvířata,“ řekl Bobek. Jejich role se doplňují, vysvětlil. Koně podle něj trusem hnojí step, roznáší semena, a když zpod sněhu kopyty vyhrabávají potravu, umožňují tím vodě dostat se lépe k půdě a vegetaci. Tím budují úživnější step.

    Strážci rezervace a veterináři budou koně podle Bobka nyní spíše sledovat a zasahovat mezi ně budou minimálně. „Je tam dost potravy, vody, a chceme, aby to bylo životaschopné stádo. Kontrolovat je budou spíše v zimě, kdyby to tam například zapadalo sněhem nebo namrzlo, ale nečekáme to,“ řekl.

    Druhý transport do Altyn Dala by se měl konat za rok zhruba v květnu či červnu, a to kvůli klimatu. „Musí být dobré počasí, ale ne úplně horko kvůli transportu těch koní. Současně je třeba, aby před sebou měli dost času na adaptaci, než přijde zima,“ vysvětlil Bobek. V druhém transportu chce zoo vézt více hřebců a mohli by být podle něj z Prahy a Maďarska.

    Důležité je podle Bobka koně na místo dopravit co nejrychleji, protože transport je pro ně náročný. Jde o zhruba 30 hodin cesty. Po příletu na letiště v Arkalyku se koně do Alibi přepravují nákladními auty zhruba sedm hodin. „Vymýšlíme, jak ten pozemní transport v Kazachstánu ještě zkrátit a jedna z variant je, že Kazaši by najmuli veliký vrtulník, kterým by se z Arkalyku koně převezli vzduchem,“ řekl.

    Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila navrácení druhu. Pražská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte