Královéhradecký kraj finančně podpoří tři doktorandské projekty z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Jan Gebrt, Nela Štěrbová a Adéla Samuelová získali prostředky z dotačního programu na podporu talentovaných vědeckých pracovníků kraje. Jejich výzkum startoval v září 2026 a potrvá až do srpna 2029.
Jan Gebrt se ve svém projektu soustředí na enzym JNK3, který za určitých okolností přispívá k poškozování nervových buněk. K tématu stárnutí a s ním spojených nemocí ho přivedl již v bakalářské době zájem o rapamycin, látku zkoumanou mimo jiné v kontextu délky lidského života. Nyní v rámci doktorátu z toxikologie navrhuje čtyři nové molekuly odvozené od již popsané sloučeniny a chce sledovat, jak změny jejich struktury ovlivní jejich vlastnosti. Testovat bude mimo jiné prostupnost do mozku, vliv na buňky a schopnost tlumit aktivitu enzymu. Nejslibnější látku pak hodlá prověřit na octomilkách, konkrétně sledovat její dopad na jejich učení a délku života.
Nela Štěrbová zkoumá skupinu lipidů, které se podílejí na buněčném zpracování a rozkladu různých látek. Zaměřuje se přitom na izomery, tedy molekuly se shodným chemickým složením, jež se liší prostorovým uspořádáním atomů a mohou mít v organismu odlišné účinky. Cílem je vyvinout laboratorní postupy umožňující jednotlivé formy spolehlivě odlišit a následně analyzovat vzorky pacientů s Parkinsonovou nemocí. Výstupem má být posouzení toho, zda by některé formy těchto lipidů mohly fungovat jako měřitelné ukazatele využitelné v diagnostice nebo při sledování průběhu nemoci. Jak sama říká, projekt propojuje její zdravotnické vzdělání s klinickým výzkumem zaměřeným na hledání nových diagnostických možností.
Adéla Samuelová se vydává jiným směrem. Věnuje se hmyzím škůdcům na stromech v parcích, na sídlištích a hřbitovech. Její projekt navazuje na celorepublikovou analýzu, při které byla sbírána terénní data z více než dvou tisíc stromů v českých městech. Mezi sledované druhy patří například klíněnka jírovcová, jejíž larvy poškozují listy jírovců. V Hradci Králové, Náchodě a Jičíně chce terénní pozorování doplnit dronovým snímkováním se speciální kamerou zachycující i části světelného spektra neviditelné lidským okem. Takové metody jsou běžné v zemědělství a lesnictví, v městském prostředí se ale využívají jen výjimečně. Zajímá ji rovněž, zda takzvané městské tepelné ostrovy, tedy lokality s vyšší teplotou než v okolní krajině, mohou mít vliv na výskyt škůdců. Výsledné mapy a přehledy mají správcům zeleně usnadnit vyhledávání rizikových míst a plánování péče o stromy.
Zdroj: Univerzita Hradec Králové
