Královka. Kamenná rozhledna s chatou na plochém vrcholu hory Nekras, necelý kilometr vzdušnou čarou od střediska Bedřichov, má bohatou historii. Kořeny její dřevěné předchůdkyně sahají až do roku 1888. Dnešní kamennou podobu má od roku 1907.
Z ochozu nebo přes sklo v horním patře rozhledny je možné severovýchodně dohlédnout k hlavnímu hřebenu Jizerských hor od Ptačích kup přes Holubník a Černou horu k Jizeře, východním směrem k západním Krkonoším, jihozápadně k údolí Bílé Desné a obci Bedřichov, Vysokému hřebenu a lyžařskému areálu Malinovka, Ještědskému hřebenu a siluetě Ještědu.
Členové Německého horského spolku postavili v roce 1887 na Königově výšině – odtud název Královka – dřevěnou konstrukci přístupnou po žebříku. Tehdy dosahovala sotva po vršky okolních smrků. O rok později stavbu zvýšila devatenáctimetrová trámová věž.
„Již tenkrát se rozhledna těšila veliké oblibě. Královka nejde při výletu do této části Jizerských hor minout. Možná právě proto, že ji leckdo považuje za samozřejmou a léta k Jizerským horám patřící, je dobré dozvědět se o ní trochu víc,“ řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Když vichřice v roce 1906 stavbu strhla, mezi členy Janovské sekce horského spolku a jejich podporovateli se podařilo vybrat 8 tisíc tehdejších korun a postavit rozhlednu kamennou. Stavba započala v roce 1907. Za tři měsíce bylo hotovo a po 19 letech od otevření původní dřevěné věže se 8. září 1907 na novou rozhlednu vystoupali první návštěvníci.
V blízkosti Královky bylo postaveno v roce 1890 dřevěné pohostinství, později jej horský spolek rozšířil na chatu zvanou Könighöhbaude. Děti ji často navštěvovaly během školních výletů, proto vedle ní bylo dokonce ve skále vystříleno a vystavěno velké hřiště. V roce 1933 ale vyhořela. Během tří let na jejím místě vyrostla chata nová, v 80. letech minulého století kompletně přestavěná a rozšířená. Tak jí vídáme dodnes.
Zdroj: Jan Mikulička, Liberecký kraj