Příběhy o Ježíšovi Kristovi jsou vymyšlené a ospravedlňují otroctví a chudobu. Takový názor zastává dlouhodobý kritik křesťanství Joseph Atwill.
„Křesťanství se možná považuje za náboženství, ale ve skutečnosti bylo vynalezeno a využíváno jako systém kontroly mysli. Jeho cílem bylo vyprodukovat otroky, kteří by věřili, že o jejich otroctví rozhodl Bůh,“ míní jeden z nejhlasitějších kritiků biblických příběhů o Ježíši Kristovi Joseph Atwill, autor knihy Caesar’s Messiah (2005). Nový zákon ve svém textu označuje za válečnou propagandu Římanů z doby, kdy sílil vliv židovských militantních organizací na území Palestiny.
„Římané se domnívali, že aby zastavili šíření aktivit zanícených židovských misionářů, museli vytvořit konkurenční systém víry. Právě tehdy vznikl příběh o mírumilovném mesiášovi. Namísto toho, aby tento příběh inspiroval druhé k válčení, vyzýval je k pacifismu a povzbuzoval Židy, aby se dál obraceli k císařovi a platili daně Římu. I když křesťanství může některým lidem poskytovat útěchu, stejně tak dokáže být zničující a utlačovatelské jako zákeřná forma kontroly mysli, která vede k zaslepenému přijímání nevolnictví, chudoby a válek napříč historií až do dnešních dnů. Zejména ve Spojených státech dnes vytváří podporu pro konflikt na Středním východě.“
Podle Atwilla je Ježíš Kristus jediný fiktivní hrdina z literatury, jehož celý životní příběh lze vystopovat v jiných zdrojích. Nejvíce paralel vidí mezi Novým zákonem a dílem židovského učence Josepha Flavia Židovská válka, popisující židovské povstání proti Římu.
„Zdá se, že mnoha vědcům uniká, že sled událostí a místa Ježíšova duchovního úřadu se víceméně shodují se sledem událostí a místy vojenského tažení císaře Tita Flavia tak, jak je popsal Josephus. Toto je jasný důkaz záměrně vytvořeného vzorce. Biografie Ježíše je ve skutečnosti vykonstruovaná od začátku až do konce z dřívějších příběhů, ale zejména z biografie římského císaře,“ poznamenává Atwill.
