Píše se 8. únor 1600 a před papežskou komisí v Římě stojí obviněný italský filozof a astronom Giordano Bruno. Devět kardinálů právě podepsalo jeho rozsudek smrti a ukázalo tak ušlechtilost a lásku křesťanské církve.
Dnes je Boží hod vánoční, pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Věřící si v tento den připomínají narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně k největším svátkům liturgického roku.
V současné době se nacházíme v období tradičních posvícení, ačkoliv některá z nich díky koronavirovým opatřením musela být upravena či zcela zrušena. Co vlastně je takové posvícení? Většina z nás ani neví, jak bohatou historii tato událost má.
Předkřesťanská víra našich předků byla úzce spjata s přírodou, oslavou přírodních sil a svého rodu. Staří Slované byli polyteisté, a tak uctívali více bohů. Mezi ty nejznámější patřil Perun, Veles, Radegast nebo bohyně Lada či Mokoš. Kde a jak ale svou víru praktikovali, když kostely neměli?
Patrně jeden z nejvýznamnějších panovníků Kyjevské Rusi a současně světec pravoslavné církve. Jeho život však nebyl tak jednoduchý. Díky přijetí křesťanství se dočkal svatořečení, vše ale mohlo být úplně jinak.
Poslední střípek původní slovanské víry, chrám boha Svantovíta na Rujáně, zničila křesťanská vojska roku 1168. Dnes se však objevuje stále více slovanských „rodnověrců“, kteří se chtějí navrátit k víře svých předků. V současné době navíc do médií pronikla zpráva, že v Polsku se chystá stavba chrámu.
Arkona – mys na ostrově Rujána se dvěma majáky nebo též synonymum pro odvrácenou tvář křesťanství. Před 852 lety bylo totiž původní slovanské obyvatelstvo ostrova poníženo a chrámové město vyplundrováno křesťanskými vojsky. Barbarským činem tak byla zničena poslední výspa slovanského náboženství.
Jezuitské misie zvané redukce byly indiánské obce v Jižní Americe, zřízené jezuity během 17. a 18. století. Ve svých nejlepších dobách představovaly na Jižní Ameriku hospodářsky vysoce efektivní společnost, v níž indiáni žili civilizovaným životem a jako rovni bílým. Zároveň však byly lákavým cílem pro nájezdy otrokářů.
Psal se rok 1957. Od osudné vraždy uplynuly už více než tři roky. Jacques Fesch prošel konverzí, a tak na tvrdý trest čekal vlastně jiný člověk. Když se dozvěděl, že prezident zamítl žádost o milost a druhý den bude popraven, ponořil se naposledy do psaní svého deníku – niterného svědectví o vlastním duchovním vývoji.
Původně se jmenovala Bereniké, tedy „ta, která přináší vítězství“ a podle legendy doprovázela Ježíše Nazaretského na křížové cestě. Do křesťanské hagiografie, čili nauce o svatých se, dostala tak, že ze soucitu chtěla trpícímu odsouzenci ulehčit jeho cestu na popraviště na Golgotu.