V Česku je Velký pátek od roku 2016 svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna. Školáci měli prázdniny i na Zelený čtvrtek.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Dnešek je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků – lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví zhruba ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen.
Zdroj: ČTK
