Felix z Valois, původním jménem Hugo z Vermandois (9. dubna 1127 – 4. listopadu 1212) byl synem hraběte Rudolfa z Vermandois, z rodu Kapetovců, a zároveň tak i pravnukem francouzského krále Jindřicha. Po zemřelém otci jako prvorozený převzal hraběcí titul, roku 1160 jej předal mladšímu bratrovi a odešel do kláštera. Po studiích přijal kněžské svěcení a odebral se do ústraní hlubokých lesů na území biskupství Meaux. Zřejmě po roce 1190 se k němu připojil mladý kněz Jan z Mathy. Výsledkem duchovních rozhovorů, které spolu vedli, bylo rozhodnutí založit společně řád žebravých mnichů, jejichž hlavním úkolem bude vykupování křesťanů z muslimského zajetí.
Traduje se také, že jednou při jejich společné večerní rozmluvě proti nim z lesní houštiny vystoupil jelen, který nesl mezi parožím kříž s příčným modrým břevnem položeným na svislém červené barvy. Vidění podobného kříže na hrudi anděla měl i sv. Jan z Mathy při své první mši. Oba světci v tom spatřovali potvrzení svého společného úmyslu pracovat pro záchranu zajatých křesťanů.
Počátkem roku 1198 cestoval Felix spolu s Jenem z Mathy do Říma. Papež Inocenc III., projevil o jejich úmysl zájem, poněvadž v nastávajícím křižáckém tažení se mu role nového řádu jevila jako velmi aktuální. Nový řád proto schválil a nařídil, aby nesl název „Řád trinitářů“ (Trojičníků) či „Řád Nejsvětější Trojice na vykupování křesťanských zajatců“.
Král Filip II. August povolil zavedení nového řádu ve Francii a slíbil mu svou pomoc. Pozemek pro stavbu prvního kláštera postoupil řádu Gauthier ze Chatillonu, který sám prošel zajetím, na místě, kde měli oba poustevníci vidění jelena. To byl počátek kláštera Cerfroid, v němž byl Felix ustanoven prvním představeným. V tomto klášteře také 4. listopadu 1212 zemřel ve věku 85 let.
Sv. Felix bývá zobrazován v oděvu trinitářů, v bílém oděvu s pláštěm a škapulířem a s červenomodrým křížem, případně má vedle sebe jelena s tímto křížem mezi parohy. Atributem sv. Felixe často bývají rozlomené okovy poukazující k nejdůležitější činnosti řádu – vykupování křesťanských otroků ze saracénského zajetí.
Nejpůsobivěji je sv. Felix zpodobněn na Karlově mostě, kde je na 14. pilíři umístěno sousoší Sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (1714). Rozměrné dílo představuje zakladatele řádu trinitářů spolu s domácím poustevníkem Ivanem, jak vykupující křesťany z muslimského zajetí. Nechybí ani jelen s modročerveným křížem v paroží. Spodní část tvoří kobka s trpícími křesťany, které hlídá pes a Turek s důtkami (původně s kopím). Tato oblíbená figura dala sousoší přezdívku Turek na pražském mostě a jen málokdo si tak dnes uvědomí, komu je vlastně toto sousoší věnováno.
