Jako u všech svatých i svátek sv. Huberta se slaví v den, kdy světec zemřel, protože tento den se považuje za „den narození pro věčnost“. Rovněž bývalo zvykem slavit svátky v předvečer daného dne. Proto tedy svátek sv. Mikuláše připadá na 6. prosince, ale slaví se večer předchozího dne, tj. 5. prosince.
K tomu, aby se sv. Hubert stal patronem lovců a myslivců přispěl nejen příhodný den jeho úmrtí, ale především to, že podle legendy Huberta na cestu svatosti uvedlo vskutku královské lovné zvíře – jelen.
Hubert se narodil kolem roku 655 do velmi bohaté šlechtické rodiny v Akvitánii a lov tak patřil zcela přirozeně mezi jeho oblíbené zábavy, spolu s hýřením na hostinách u dvora franckého krále Theodoricha III. Již tehdy byl považován za lidumila s dobrým srdcem a zastánce spravedlnosti. Za manželku si v Austrasii vzal Floribanu, jenže ta bohužel zemřela při porodu jejich prvního dítěte. Hubert hledal úlevu a zapomnění při své oblíbené kratochvíli, tedy lovu. V lesích tak podle legendy jednou narazil na jelena, kterému mezi parožím zářil kříž. A přitom Hubert uslyšel nadpřirozený hlas, který pravil: „Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“
Hubert poslechl a vydal se tedy hledat Ježíše Krista. Stal se horlivým knězem a posléze i biskupem. O tom, jak zemřel, se nedochovaly přesné zprávy. Podle jedné verze roku 727 onemocněl zimnicí a zemřel na ni, podle druhé utonul po pádu z loďky či jejím převržení.
Příhoda s jelenem vedla k tomu, že Hubert, záhy poté svatořečený, začal být považován za patrona lovců a myslivců. U nás se podporu jeho kultu zasloužil především František Antonín hrabě Špork (1662 – 1738), který založil lovecký řád sv. Huberta a do Čech přivedl parforsní hony (předchůdce budoucích steeple chase) i nový hudební nástroj, lovecký roh.
My si dnes svátek sv. Huberta na různých místech připomínáme svatohubertskými jízdami, vlastně symbolickým honem na lišku, kdy jezdec představující lišku má na rameni připevněný liščí ocas a ostatní jezdci jej „pronásledují“. Tato jízda zároveň znamená ukončení jezdecké sezony. Jinde se zase konají svatohubertské slavnosti, v jejichž rámci se představí třeba i lovečtí psi, sokolníci a připravují se i zvěřinové speciality. Celodenní program v tomto duchu, který pamatuje i na rodiny s dětmi, si letos můžete užít 3. listopadu na zámku Loučeň, který patří mezi nejnavštěvovanější i nejzajímavější památky ve Středočeském kraji.
