Vrah duchovním člověkem. Neuvěřitelná konverze zločince ke křesťanství

8.3.2020
Lukáš Mucha

Příběh zhýčkaného snílka

Jacques Fesch se narodil v roce 1930 nedaleko Paříže do rodiny se slavnými předky, mezi něž patřil i císař Napoleon. Feschové žili v bohatství a ani v době války nestrádali. Otec však na výchovu syna neměl mnoho času a matka ho jen rozmazlovala. Jacques měl vždy hodně peněz a málo povinností. Nastoupil do církevní školy, ale pro lenost jej vyloučili. Kvůli špatnému prospěchu nedokončil ani gymnázium, navíc ostatním připadal velmi labilní.

Pohyboval se mezi zlatou mládeží a zkoušel pracovat v otcově společnosti. Kariéra ho však nelákala – raději se toulal a utrácel. Ale také se zamiloval do Pierrette Polack, s níž se v roce 1951 oženil. Brzy se jim narodila dcera Veronique, ke které získá velmi silný vztah a pro niž začne psát ve vězení deník. Rodina se však brzy rozpadla. Lví podíl na tom měla Jacquesova matka, které vadil dívčin židovský původ. A rovněž roztržka s tchánem – Jacques u něj nějaký čas pracoval, ale zpronevěřil peníze a odešel.

Příběh bláznivého démantu. Smutný konec spoluzakladatele kultovních Pink Floyd

Od klukovského snu k vraždě

Matka Jacquesovi vedle bohaté apanáže darovala milion franků, aby založil konkurenční firmu, ale rozmařilý synek je raději utratil za sportovní vůz. Prostě zůstal velkým klukem s romantickými sny. Snil o vlastní jachtě a cestě po dalekých mořích. Už si ji vyhlédl – stála dva miliony. Požádal tedy o ně svého otce, ale tentokrát neuspěl. V té chvíli mu bleskla hlavou myšlenka, že je získá jinak. Sehnal si tedy pistoli i komplice a vyhlédl si zapadlou směnárnu, kde chtěl získat peníze tak nutné ke splnění svého posledního snu.

Aby si dodal odvahy, vypil Fesch láhev vína. Snad právě ta způsobila, že se nakonec všechno zvrtlo tím nejhorším směrem. Nejprve udeřil směnárníka pistolí a sám se při tom postřelil. A to ho zřejmě přivedlo do zvláštního transu, ve kterém vyběhl na ulici. U sebe pakatel 300 tisíc franků, ale v cestě mu najednou bránil policista. Znovu vystřelil. I když nezamířil, zasáhl strážníka přímo do srdce. Než čerstvého vraha zneškodnili, stihl postřelit ještě jednoho z kolemjdoucích. Toto vše mu přičetli na účet a mladíka obžalovali z loupežného přepadení a vraždy. Vlastně jej odsoudili již předem. A zvlášť kvůli policistovi se měl stát odstrašujícím případem.

Nezkrotný bouřlivák Gazza. Anglický reprezentant vynikal ve fotbale i v konzumaci alkoholu

Milost pro napraveného zločince

Po odsouzení Fesche k trestu smrti se ve Francii rozpoutala kampaň na jeho záchranu. Dokonce i televizní diváci speciálního pořadu byli vyzváni, aby zasílali prezidentovi žádosti o milost. Jedním z hlavních argumentů Feschových obránců se stalo tvrzení, že by stát neměl zabíjet člověka, který se po třech letech ve vězení zcela změnil – prošel konverzí a obrátil se k Bohu. Prezident však zůstal neoblomný a milost nepodepsal.

Pragovka jako vraždící nástroj. Poslední popravená žena v Československu zabíjela autem

„Za pět hodin uvidím Ježíše…“

Poslední dva měsíce psal Fesch deník, a to i v noci, jen pár hodin před popravou. V půl třetí ráno ho uzavřel větou: „Za pět hodin uvidím Ježíše Krista.“ Místo tradiční sklenky koňaku a poslední cigarety přijal z ruky kněze eucharistii. Následně mu zavázali ruce a odvedli ho k děsivému stroji. Vyleštěný nůž gilotiny ukončil život sedmadvacetiletého snílka.

Boží následovnice nebo schizofrenička? Jak to ve skutečnosti bylo s Janou z Arku

Přes silné rozrušení z výkonu trestu si byl Jacques Fesch do poslední chvíle vědom své viny. „Má smrt je pro mne vykoupením, i když se možná jeví jako nespravedlivá,“ napsal ve své závěti, jež ho proslavila po celém světě. Natolik, že církev dnes vážně zvažuje jeho blahořečení.

Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)



Nepřehlédněte