Historikům se na Ďáblickém hřbitově v Praze podařilo identifikovat přesnou polohu ostatků 20 bývalých politických vězňů, kteří byli popraveni nebo zemřeli ve vězení mezi lety 1949 až 1953.
Před vraždou si dal 20 piv a po ní dalších 15. Mezitím paličkou na maso ubil tchyni, pobodal své děti a chystal se zabít i svou ženu, aby se jí pomstil za nevěru. Labilní a agresivní psychopat Jan Tvrdík po svém hrůzném činu žádnou lítost nepociťoval. Dva roky poté skončil na pankráckém popravišti.
Jedna z nejbrutálnějších vražedkyň na našem území byla třetí popravenou ženou za kriminální skutky v dějinách Československa. Sama si prošla těžkým dětstvím, ale v očích soudu ji to samozřejmě nijak neomluvilo z toho, že v krizové situaci se uchýlila k vraždě. A to hned dvakrát!
27. červen je výroční den vražedné popravy Milady Horákové. Památku Milady Horákové si u její pamětní desky připomínají dokonce dvakrát v roce, v den úmrtí i narození, také v Památníku Terezín.
Praha je plná tajemství. Každý si zde může najít to svoje a pátrat, hledat, objevovat. Někdy úspěšně, někdy je oříšek až příliš tvrdý. Ale není to ztracený čas. I negativní výsledek je důležitý. Vylučovací metoda je naprosto obvyklý postup. Není třeba propadat skepsi. Seznamujeme se s osudy lidí a s historickými fakty, které většinou ve školních učebnicích nenajdeme. Můžeme zapojit fantazii a rázem je možné skoro vše.
Nejčastějším způsobem popravy v USA je smrtelná injekce. Pro americké státy je ale stále těžší získávat od farmaceutických společností prostředky na její provedení. Na některých místech proto plánují návrat k trestu smrti, který praktikovali i nacisté v koncentračních táborech.
Brutální vražedkyně se narodila zřejmě v roce 1866 jako Mary Eleanor Wheelerová, ale používala příjmení Pearceyová, podle Johna Charlese Pearceyho, povoláním tesaře, s nímž žila. Za vraždu, kterou spáchala, byla roku 1890 pověšena. Její případ však stále obestírá tajemství.
