Byl to zřejmě ještě velmi mladý muž. Rytířský stav ho řadil mezi střední třídu, řekli bychom dnes. Otec, Aleš z Kozojed byl purkrabím na vodním hradu v Budyni nad Ohří a na tvrzi ve Mšeném. Byl panem Zajícem z Hazmburku zřejmě velmi dobře placen, protože si zakoupil usedlost v Mnetěši, kde žil s rodinou. Manželka a dva synové, starší syn Dalibor, mladší syn Jan.
Byla jí německá princezna, Alžběta Hessen-Darmstadtská, manželka velkovévody Sergeje, strýce cara Mikuláše II. zavražděného i s rodinou bolševiky během revoluce. Osudu, který jí nedal děti a připravil ji tragicky o manžela, do poslední chvíle vzdorovala dobročinností a silou své víry. Tak mocně, že byla roku 1992 prohlášena za svatou.
Nacházíme se za Horskou branou. Dnes už neexistuje, byla zbořena v roce 1875. Stávala v místech, kde se napojuje Senovážné náměstí na křižovatku U Bulhara. Tehdy, na počátku patnáctého století, zde končila Praha. Dnes je to místo, které nás ničím příliš nezaujme, tehdy to však bylo místo obávané. Stávalo zde pražské popraviště. Zde se 13. 7. 1404 odehrálo divadlo, které bylo i na drsný středověk velmi poutavé a zůstalo v lidské paměti jistě velmi dlouho.
Nejvíce je tento lidový hrdina a proticarský povstalec asi známý díky písní „Volha, Volha“, bohužel jeho povstání dosti zásadním způsobem připomínalo spíše obyčejné vraždění a loupení. Takového rozsahu, že nakonec se proti Razinovi obrátili jeho vlastní lidé.
O nelichotivý zvuk tohoto jména se u nás zasloužil český král a římský císař Zikmund, syn Karla IV. Hlavní idea spojovaná s jeho svatým předchůdcem, burgundským králem Zikmundem, vyjadřuje nutnost pokání a kajícnosti.
Na deset let se stal oblíbencem královny Alžběty I. Jako pirát a dobrodruh toužil po objevení zaslíbené země, ale jako politik doplatil na neustálé intriky u anglického dvora. Nazývali jej černokněžníkem, neznabohem a nejodpornějším zrádcem.
Jeden z mozků Velké francouzské revoluce, Georges Danton. Plamenně kritizoval rozpoutaný teror a snažil se jej zastavit. Bezúspěšně. Revoluce si žádala oběti, gilotina již netrpělivě čekala…
Příběhy známých lidí vždy plnily stránky tisku. Nejen jejich úspěchy, ale i problémy a neštěstími. Proto se nikdo nedivil, že únos dvouletého syna letce Lindbergha, který jako první přeletěl Atlantik, vyvolal mediální šílenství. Nikoliv neprávem byl soud s německým přistěhovalcem nazván procesem století.
Dnešní svět se vpravdě podobá bouřlivému moři, plnému dravých ryb, ve kterém jedna požírá druhou. Každá podle síly své. Velké požírají malé a malé ty nejmenší. Tak na tomto světě silný požírá slabé a boháč chudé. Pouze ti, kdož skutečně pracují, říkají právem, chléb náš vezdejší dej nám dnes. Ale ostatní ho jedí jako zloději a lupiči. Běda vám, dravci, kteří se sytíte krví poddaných. Již se krátí dnové vaší moci. Neboť stojí v Písmu. Kdo nepracuje, ať nejí!
Psal se rok 1957. Od osudné vraždy uplynuly už více než tři roky. Jacques Fesch prošel konverzí, a tak na tvrdý trest čekal vlastně jiný člověk. Když se dozvěděl, že prezident zamítl žádost o milost a druhý den bude popraven, ponořil se naposledy do psaní svého deníku – niterného svědectví o vlastním duchovním vývoji.
Vasco Núñez de Balboa, muž s pověstí hazardéra a vytrvalého dobyvatele. Španělský dobrodruh doufal, že mu slavný objev nového oceánu přinese vykoupení za jeho dřívější prohřešky. Ale znovu se pro svou ctižádost dostal do sporu s královskou mocí. Zrovna se připravoval na novou cestu, stavěl loď a sháněl zásoby. Ta pravá chvíle pro španělského místodržícího, aby se svého soka podle zbavil.
Nakonec, oba to byli vlastizrádci a Heřman Václav Černín z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3 1651) měl o svém životě jinou představu. Naplnil ji a po bitvě na Bílé hoře (1618) patřil k nejvýznamnějším a nejbohatším šlechticům v Království českém. Neobešlo se to však bez některých osobních kotrmelců.
Intriky rádců ji dovedly do královského lože, načež se stala pátou ženou krutého Jindřicha VIII. Tudora. A stejné intriky ji po několika měsících přivedly na popraviště. Krásná dívka byla obviněna z předmanželského vztahu s jiným mužem a uvržena do vězení. Král sice pověřil soudem parlament, ale každý věděl, jaká je jeho vůle. Nemilosrdná vůle.
Vše se událo rychlostí blesku. Z vojáka se stal císařem a krátce nato zase vyvrhelem a zrádcem. Snad mohl v klidu dožít svůj život v Londýně, ale neklidné osudy jeho vlasti ho přivolaly zpět. Sám nabídl své služby kongresu, dopis však přišel pozdě…
Muž bez morálky a citu, patologická osobnost se sadistickými choutkami a zvrácenou sexuální touhou. Od mládí ženami pohrdal, ale potřeboval je ke svému ukojení. A s každým dalším zločinem se zvyšovala jeho agresivita. Zpočátku mu stačilo znásilnění, později potřeboval k zesílení svého vzrušení vraždit. Ale ani to nebyla poslední fáze jeho bestiálních činů.
Vítejte ve Florencii v únoru roku 1497. Její obyvatelé se právě pod vedením fanatického dominikánského mnicha Girolama Savonaroly snaží žít příkladným křesťanským životem, aby zabránili zkáze svého města, Říma, katolické církve a nakonec i celého světa. Vedle obžerství a smilstva k hlavním hříchům patří i marnivost.
Dnes už málokomu něco řeknou jména Patrice Lumumba, Mobido Nkrumah či Ben Bella. V 60. letech se však tito pokrokoví bojovníci proti kolonialismu objevovali takřka denně na stránkách komunistického tisku a zasloužili se o to tím, že chtěli pomoci Sovětskému svazu, aby pronikl a usadil se v Africe.
Jinak asi případ Hamiltona Howarda „Alberta“ Fishe (19. 5. 1870 – 16. 1. 1936) hodnotit nelze. Snad ještě jako selhání společnosti a tím také selhání práva, zákona, justice i policie, prostě selhání všeho. Jinak by sotva bisexuální, pedofilní sadista mohl unikat spravedlnosti desítky let.
Tato hrdinka se jmenovala Zinaida Portnova a narodila se 20. února 1926 v Leningradě v běloruské dělnické rodině. Němci vpadli do její vlasti právě, když skončila 7. třídu základní školy. Rázem se tak ocitla na okupovaném území. A její volba byla jasná.
Nejdřív byl vysazen 35 km od původně určeného cíle a po pouhých 19 dnech zatčen na základě výpovědi gestapem zatčeného rezidenta sovětské tajné služby. Jako vrchol cynismu potom jeho rodina obdržela účet za vykonání popravy.