Odehrála se 8. listopadu 1975 v přístavu v Rize na palubě sovětské válečné lodi, torpédoborce Storoževoj a vedl ji zástupce pro věci politické Valerij Michajlovič Sablin (1. 1. 1939 – 3. 8. 1976). Chtěl tímto způsobem upozornit vedení SSSR, že se odchýlilo od leninských zásad, a zjednat nápravu.
Jmenoval se Karel Huss (3. 1. 1761 – 19. 12. 1838) a pocházel z české katovské rodině žijící v Mostě. I když rodina byla proti tomu, aby zdědil katovské řemeslo, svému osudu neunikl. Z devíti dětí, které se narodily jeho otci Janu Pavlovi, totiž přežily jen dvě dcery a on. A dívky se pro tuto profesi přece jen jaksi nehodily…
Tento egyptský světec a mučedník dokázal něco jinak nemožného. Po krutém mučení si zpíval a dál velebil svého Boha. Na jeho pohanského nepřítele to udělalo takový dojem, že zatoužil také vyznávat náboženství, které svým věřícím dává takovou zázračnou moc a sílu.
Vojenská kariéra Hermanna Höfla byla přímo ukázková a úspěšný zásah proti Slovenskému národnímu povstání byl bezpochyby jejím vrcholem. Už jen proto, že proti němu nestálo pravidelné vojsko, jak tomu ve válce bývá, ale partyzáni, německy často nazývaní bandité, bojující podle úplně jiných pravidel.
Jako mladičká komsomolka se Zoja dobrovolně přihlásila k boji proti okupantům, ale nedokázala si zřejmě úplně dobře představit, co to doopravdy znamená. Byla dopadena hned během své první diverzní akce, ale i tak svou odvahou inspirovala další spolubojovníky. Jako první ženě jí byl také udělen titul Hrdiny Sovětského svazu. Posmrtně.
V listopadu 1945, jen pár měsíců po válce, otevřel americký žalobce Henry Jackson pětihodinovou obžalobou proces, který nemá v historii obdoby. Hlavní viníci již ale byli po smrti – Hitler, Goebbels či Himmler spáchali sebevraždu. A tak vedle Göringa nesli odpovědnost za zločiny nacistického Německa „vojáci“ Keitel s Jodlem. Zatímco první byl spíše Hitlerovou loutkou, Jodl patřil mezi přední „jestřáby“. I když se bránil zuby nehty, nebylo mu to nic platné. Spravedlnost dostihla i jeho.
V Rusku se už dlouhou dobu bouří poddaní. Ale jen jednomu z nich se podaří otřást celým impériem. Donský kozák od řeky Jajiku a samozvaný car Petr III. se na dva roky stane vládcem území většího než střední Evropa. Ale jak se říká, Štěstěna je dáma hodně vrtkavá, a tak osud zamíchá kartami jinak.
Jméno senátora Josepha Raymonda McCarthyho (14. 11. 1908 – 2. 5. 1957) je spojováno s fanatickým protikomunistickým „honem na čarodějnice“, který rozpoutal svým projevem v roce 1950 a který byl řadě lidí víc než nepříjemný. Jako Američan a vlastenec však nemohl konat jinak.
Norimberský tribunál. Po válečném pekle postavily vítězné mocnosti 21 německých viníků před mezinárodní soud za zločiny proti míru a proti lidskosti. Stanul mezi nimi i muž, který po řadu let hájil nacistický stát na mezinárodním kolbišti, Joachim von Ribbentrop.
Jedna z nejzajímavějších postav novozákonní doby. Jan Křtitel hlásal příchod nebeského království a pokřtil vodou z Jordánu i samotného Ježíše Nazaretského. Měl však pověst radikálního kazatele a vládce Herodes jej dal zatknout. A nezůstalo jen u toho.
Světec omylem pasovaný do role ochránce zpovědního tajemství. Muž, který byl po dlouhý čas nejznámějším Čechem. Jeho sochy zdobily vesnické návsi a mosty střední Evropy. Ale legenda až příliš zašmodrchala skutečný život generálního vikáře, který ve svém hněvu ukončil opilý král Václav IV.
Vládl český Achilles Břetislav I., jeden z nejstatečnějších vévodů přemyslovského rodu. Vybojoval vítěznou bitvu v Polsku a nezalekl se ani německého císaře: sbor německé šlechty rozdrtil u Domažlic. Druhý proud německého vojska ale mezitím zpustošil severní Čechy. Kdo to měl na svědomí?
Příběh známý z českých čítanek. Díky Jiráskovým Psohlavcům se stal Jan Kozina českým národním hrdinou, stojícím jen nedaleko od Jana Žižky či Roháče z Dubé. I když Chodové statečně bránili svá stará privilegia, jejich boj s vrchností byl však marný.
Setkáváme se s ním v děsivé středověké pohádce jako s vrahem svých manželek, tato postava však mohla mít reálnou předlohu v osobě hraběte jménem Gilles de Montmorency-Laval, známého také jako baron de Rais (1405 ? – 26. října 1440). Co všechno měl na svědomí?
Studená válka rozpoltila svět, všude propukla agentománie a hon na špiony. Hysterická štvanice na obou stranách železné opony si vyžádala řadu obětí. Zřejmě nejznámějšími se stali Julius a Ethel Rosenbergovi.
V příběhu, který se odehrál v předhomérském Řecku, figurují vlastně jen bohové. Bezvýznamný bůžek jakéhosi pramene vyzval k souboji jednoho z nejmocnějších obyvatel Olympu, boha umění Apollóna. Ale prohrál a Apollón jej odsoudil k smrti. Její podoba byla však nadmíru krutá.
Je děsivé, když během války dochází k bestiálním činům ze zvůle vojáků. Co však říct k tomu, když se tak děje na základě příslušné směrnice? Za druhé světové války právě takový rozkaz vydal polní maršál Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel.
Jeho obětí se měl stát francouzský prezident Charles de Gaulle, ten však pokus o atentát zorganizovaný Jean-Marie Bastien-Thirym přežil. Pozadí tohoto atentátu se potom stalo inspirací pro světoznámý román Fredericka Forsytha Den pro Šakala.
Úspěšný velitel v bitvách proti Turkům patřil k nejznámějším postavám rudolfínské Prahy. Jeho nepřátelé mu však přichystali léčku, na jejímž konci byla vražda, soud a trest smrti. Život udatného maršála měl na Staroměstské radnici ukončit slavný kat Mydlář.
Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned po komunistickém puči si však vysloužil jinou nálepku: velezrádce a špion. Významného představitele protinacistického odboje okamžitě sesadili a zákeřně zatkli.