Francie
Vítězný oblouk má moravské kořeny. Otevřen byl před 185 lety a na Moravě vlastně pořád stojí
Vítězný oblouk, který je jednou z nejnavštěvovanějších památek francouzské metropole, dal postavit Napoleon Bonaparte na počest svého vítězství v bitvě u Slavkova. Nepřímo se tak vlastně dotýká i naší historie a s velkou měrou nadsázky můžeme říci, že vlastně stojí i díky našim dějinám.
Francie poskytne Česku sto tisíc dávek vakcíny. Dodat by ji měla v polovině března
Francie poskytne Česku k polovině března 100 tisíc dávek vakcíny proti covidu-10 od firem Pfizer/BioNTech. Babiš odmítl kritiku, že se v Česku očkuje pomalu a vakcíny zůstávají ve skladech.
Texas – země kanibalů, o kterou soupeřilo několik států
Dnešní Texas je spíše spojován s politickou baštou amerických Republikánů nebo s naftařstvím rodinou Ewingovou. Texas má však, na rozdíl od jiných států USA, velmi bohatou a osobitou historii. I přesto, že se o něj přetahovalo Španělsko, Francie, Mexiko a Spojené státy, byl několik let samostatnou republikou.
Strážce francouzské Bretaně, jeden z nejhezčích majáků Evropy. A neméně zajímavý blízký ostrov
Jeden z nejmalebnějších majáků v celé Evropě, Ar-men, najdeme na stejnojmenném skalisku u francouzského pobřeží Bretaně. Od hladiny je vysoký přibližně 33,5 metru. Už v 18. století byla zdejší velice bouřlivá mořská oblast dobře známa. Okolní moře je pro lodi skutečně velice nebezpečné a četná ztroskotání lodí v této oblasti vedla rovněž i k pověstem o místních čarodějnicích nazývaných Gallizenae.
Chlípník, který se za to nestyděl. Král Ludvík XIV.
Francouzský král Ludvík XIV. byl velkým fanouškem umění, sám se od mládí věnoval tanci. Věděl však, že umění je velmi důležité jak pro chudé, tak pro bohaté, a proto se snažil finančně podporovat mnoho umělců. Ludvík XIV. přezdívaný Král Slunce, vládl Francii téměř celý život. Nikdy se nestyděl za své milenky a nemanželské děti veřejně přiznával. Zde jsou o něm 3 největší zajímavosti.
Rekonstrukce katedrály Notre-Dame. Bude možná skutečně historicky pojatá oprava?
Gotická katedrála Notre-Dame, známá také jako chrám Matky Boží v Paříži, byla postavena v letech 1163 – 1345. Tato významná památka středověké evropské architektury bývala pokládána za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury.
Legionářům ani legionářkám se ruce netřesou
Dědeček na prastaré, zažloutlé fotografii, se usmívá. Bůhví, kdo tu fotku před více než sto lety pořídil. Zelenošedá uniforma, na furážce stále ještě carská kokarda, ale již s červenobílou stužkou. Jak je to dávno. Vždyť i vnuk už má bílé vlasy a vrásky ve tváři. Puška, opřená pažbou o zem, sahá až do podpaží. Dědeček uměl střílet, jen co je pravda. A nejen on. O tom se nepřítel přesvědčil. Raději bojovat s čerty, než s Čechy, to věděli po celé Sibiři.
Nechal strhnout sloup, měl platit miliony. Podle splátkového kalendáře
Jenomže ne u nás, ale ve Francii v době vlády Pařížské komuny od 18. března do 28. května 1871. Myšlenku zlikvidovat památeční sloup na náměstí Vendôme tomuto revolučnímu orgánu navrhl socialisticky orientovaný malíř Gustave Courbet.
Co umí vosk. Od hlav pod gilotinou k nadnárodní korporaci
Vytváření různých voskových plastik má dlouho tradici. Snadno tvárný materiál je schopen precizně a dokonale znázornit prakticky cokoliv. Je z něj třeba vyrobena hlavička Pražského jezulátka, ale používal se v minulosti i k výrobě přesných anatomických modelů. Odtud byl pak k voskovým figurám už jen krůček.
Nevyjasněná smrt slavného myslitele, který navíc odpočívá bez hlavy
René Descartes se narodil 31. března 1596 v La Haye, vesnici ve střední Francii. Letos si tak připomínáme 424 let od jeho narození. Vyrůstal v rodině střední třídy. Díky majetku svého otce, který byl venkovským právníkem a soudcem, mohl v dospělosti žít z příjmů zděděných nemovitostí.
V hlavní roli gilotina. Jak padaly hlavy za Velké francouzské revoluce
Jeden z mozků Velké francouzské revoluce, Georges Danton. Plamenně kritizoval rozpoutaný teror a snažil se jej zastavit. Bezúspěšně. Revoluce si žádala oběti, gilotina již netrpělivě čekala…
Vrah duchovním člověkem. Neuvěřitelná konverze zločince ke křesťanství
Psal se rok 1957. Od osudné vraždy uplynuly už více než tři roky. Jacques Fesch prošel konverzí, a tak na tvrdý trest čekal vlastně jiný člověk. Když se dozvěděl, že prezident zamítl žádost o milost a druhý den bude popraven, ponořil se naposledy do psaní svého deníku – niterného svědectví o vlastním duchovním vývoji.
Boží následovnice nebo schizofrenička? Jak to ve skutečnosti bylo s Janou z Arku
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých 17 let, nepocházela z urozeného rodu, a přesto zburcovala šlechtu i samotného následníka trůnu k hrdinnému boji proti anglickým vetřelcům. Za jejím heroickým bojem v čele francouzské armády stála tajemná duševní choroba, o jejíž definici se marně snažily zástupy historiků a psychiatrů. Jisté je jen to, že Janu (též Johanku) z Arku vyburcoval boží hlas, který slyšela ve svém nitru. Mohlo jít o skutečný zázrak, ale možná to byly jen halucinace či forma schizofrenie.
Kohout, ovce a kachna. První vzduchoplavci
Prvním prostředkem, kterým se člověk dokázal vznést do vzduchu, byl horkovzdušný balon.