• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nevyjasněná smrt slavného myslitele, který navíc odpočívá bez hlavy

    16.3.2020

    René Descartes se narodil 31. března 1596 v La Haye, vesnici ve střední Francii. Letos si tak připomínáme 424 let od jeho narození. Vyrůstal v rodině střední třídy. Díky majetku svého otce, který byl venkovským právníkem a soudcem, mohl v dospělosti žít z příjmů zděděných nemovitostí.

    Již jako dítě kladl tolik otázek, že mu otec říkával „náš malý filosof“. V roce 1604 poslali osmiletého Reného studovat na novou kolej, zřízenou králem Jindřichem IV. v městečku La Fléche. Tato jezuitská škola se později stala jednou z nejslavnějších v Evropě.

    Zde René strávil deset let. Studoval řecké a latinské klasiky, hudbu, a dokonce šerm a jízdu na koni. Ovšem jeho vášní byla věda. Rád odhaloval omyly a rozpory v přednáškách svých učitelů. Po dalších dvou letech studií na univerzitě v Poitiers získal vědeckou hodnost v oboru práva, ale stát se právníkem nechtěl. Místo toho raději cestoval a pozoroval svět.

    Komenský ve světě jednadvacátého století. Orbis Pictus nově a přelomově

    V roce 1618 vypukla třicetiletá válka a ta mu paradoxně dala možnost hledat pravdu a moudrost mimo zdi učeben. V roce 1620 byl dokonce účastníkem bitvy na Bílé hoře, ale kritizoval život ve vojenském táboře jako plný nesoustředěnosti a nečinnosti. Nejhlubší zážitek prý měl roku 1619 v německém Ulmu.

    Tehdy Descarta napadlo, že všechno poznání lze spojit v jedinou univerzální vědu, která by dokázala vyřešit všechny problémy. Té noci měl v Ulmu tři vizionářské sny. V prvním se mu prý zjevil chromý filosof, ve druhém se ocitl v silné bouři a ve třetím otevřel knihu, v níž nalezl latinská slova Quid vitaesectabor iter? (Který způsob života si zvolím?). To pro něj bylo znamením zasvětit život univerzální vědě.

    Marcus Aurelius má schopnost vás zaručeně dostat ráno z postele. Císař a filosof, jehož životní zásady jsou užitečné i dnes

    Usadil se tedy v Paříži a brzy si vybudoval pověst geniálního myslitele. Paříž na něj však byla rušná, a tak se na podzim roku 1628 nakonec odstěhoval do svobodnější atmosféry protestantského Nizozemska. Zde se mu také narodila dcerka, která však zemřela ve věku pěti let. Její smrt Descarta silně zasáhla.

    V roce 1633 dokončil první verzi svého velkého díla s názvem Svět. V té době dostal zprávu, že církev odsoudila astronoma Galilea za názor, že se Země otáčí kolem Slunce. Byl to i Descartův názor. Odložil tedy rozpracovaný rukopis a tři roky psaní věnoval metodě, která by definovala vědecký způsob přijatelný i pro církev. Kniha se jmenovala Rozprava o metodě. Nejvíce se tedy Descartes do paměti lidstva zapsal výrokem Cogito, ergo sum (Myslím, tedy jsem). I když se snažil zůstat věrný katolické církvi, jeho díla se nakonec ocitla na indexu. Mezi jeho vlivné zastánce však patřila švédská královna Kateřina. Té se nakonec podařilo slavného filosofa přesvědčit, aby v roce 1649 přijal její pozvání.

    Zde měl za úkol napsat francouzské verše k baletu, a především od páté hodiny ráno musel dávat mladé královně hodiny. To pro člověka zvyklého spát deset hodin denně bylo utrpením. Navíc špatně snášel severskou zimu a stěžoval si, že mu zde mrznou i myšlenky.

    Izraelský historik a filozof, který se jako první věnoval židovské kabale a mysticismu na akademické úrovni. Geršom Scholem a tajuplné židovské nauky

    Pouhé čtyři měsíce po příjezdu se Descartes nachladil a vyvinul se u něj zápal plic. Alespoň se to tvrdilo. Deset dní po vypuknutí nemoci zemřel. Stalo se tak 11. února 1650 ve Stockholmu.

    Pohřben byl na hřbitově vyhrazeném nepokřtěným dětem. Na náhrobní kámen dal francouzský vyslanec vyrýt podivný nápis: „Svým nevinným životem zaplatil za útoky svých soupeřů“. Není vyloučeno, že se Descartes stal obětí náboženských svárů. Královna se totiž tajně přikláněla ke katolicismu. Obávali se tedy dvořané Descartova vlivu?

    Pověst o podivném pozadí jeho smrti časem zapadla do pozadí a zastínily ji jiné události. Královna se dostala do sporu s parlamentem a odmítla požadavek, aby se vdala a dala zemi dědice. Následníkem jmenovala svého bratrance Karla. O čtyři roky později abdikovala ve věku 28 let, stala se katoličkou a odjela do Itálie.

    V roce 1666 byly konečně Descartovy pozůstatky vyzvednuty a převezeny do Paříže, kde byly uloženy v katedrále Geneviéve-du-Mont. Za francouzské revoluce měly být přemístěny do Pantheonu, ale nestalo se tak. Nakonec v roce 1819 našel Descartes poslední odpočinek v kostele Sant Germain-des-Prés. Před uložením se zjistilo, že chybí jeho lebka. O pár let později se vynořila, když byla nabídnuta ke koupi na aukci ve Švédsku. Nakonec se tedy vrátila do Francie a od roku 1878 je v inventáři anatomických vzorků. Slavný filosof se tedy své hlavy zatím nedočkal.

    FOTO: René Descartes

    René Descartes - René Descartes a královna KristinaRené Descartes - Pamětní deska AmsterdamRené Descartes - Frans Hals – Portret van René DescartesRené Descartes - Disputace s královnou KristinouRené Descartes - Portret René Descartes

    Podle lékařské zprávy zemřel Descartes na zápal plic, ovšem popis průběhu jeho choroby, jak ji dvorní lékař Johann van Wullen popisoval svému holandskému kolegovi, vede spíše k domněnce, že za smrtí slavného myslitele stála otrava arsenem. Smrt slavného filosofa je tedy dodnes neodhaleným tajemstvím.



    Nepřehlédněte