Terapie fotbalem
Anglický fotbalový reprezentant se narodil v roce 1967 ve velmi chudé rodině a celé dětství se odehrávalo ve znamení boje o přežití, či minimálně boje o něco k snědku. Z tohoto prostředí vedla přímá cesta na šikmou plochu, ostatně už jako teenager začal krást, aby měl peníze na hrací automaty. A ve stejném věku začaly první psychické problémy – trpěl depresemi, v hlavě mu zněly nejrůznější zvuky, jež se snažil překřičet či přehlušit hudbou.
Zachránil ho fotbal, který tehdy hrál a ve kterém se chtěl prosadit. To byla jediná cesta z nekonečného bludiště. Nakonec se mu to podařilo a Gazza, jak se mu říkalo, se vypracoval v prvotřídního hráče a stal se miláčkem celé Anglie. Jeho kariéru poznamenala celá řada skandálů, neboť i v dobách největší slávy představoval tak trochu neřízenou střelu. Například při reprezentačním utkání poslal soupeřovy diváky „do prdele“ a když hrál v Itálii, urážel v televizi Italy. V Anglii zase unesl autobus s turisty, se kterým později naboural, a vedle toho se téměř pravidelně pral v hospodě.
Život jako nekonečný mejdan
Později se provalilo, že Gazza trpí násilnickými sklony a často – pokaždé když se opije – zbije svou ženu. A protože pil alkohol téměř pořád, násilí se stupňovalo. Když skončil s fotbalem, který ho alespoň částečně držel nad vodou, jeho excesy se prohloubily. Opakovaně byl zatčen za nejrůznější rvačky a potyčky v barech či jízdu v opilosti. A samozřejmě také za přechovávání drog, které užíval v čím dál větší míře, v první řadě kokain.
Gazzovy alkoholické záchvaty byly a jsou pověstné. Třeba jednou se zavřel do hotelového pokoje, odkud nevycházel několik měsíců. A stále se jenom naléval. Dokonce prohlásil, že za tu dobu neměl ani jednu skleničku vody. Denně prý vypil dvě lahve whisky a k tomu, pravděpodobně na žízeň, deset lahví piv. A aby to nebylo málo, šňupal také kokain.
Smutný konec šampiona
Poté chvíli vedl život střízlivého fotbalisty v důchodu, než se propadl do další závislosti. Mezitím se několikrát pokusil o sebevraždu – podřezal si žíly či se předávkoval prášky. Bouřlivý život se také podepsal na jeho kontě. Přestože za svou kariéru vydělal v přepočtu nějakých šest set milionů korun, už několik let nemá téměř nic, a dokonce současní fotbalisté v Anglii jednou uspořádali sbírku, aby mu sehnali peníze na léčení. Jenže to už absolvoval několikrát. A pokaždé se zase zpátky vrátil k drogám a k alkoholu, které mu pomáhají zaplašit jeho můry a léčit těžké deprese. I když slovo léčit asi není v tomto případě na místě.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
