Špatnou zprávu dostalo zhruba 700 domácností, ale i několik škol a školek ve Vrbně pod Pradědem. Teplo a teplou vodu budou mít tuto zimu skoro třikrát dražší než vloni. Městská společnost TEPLO Vrbno ke zvýšení cen přistoupila poté, co jí dodavatelská firma NWT jednostranně ukončila dodávky plynu. Teplárenská firma nyní musí odebírat plyn za aktuální ceny, teplo proto zdražilo ze zhruba 600 korun až na 2000 korun za gigajoule.
Zdražení se týká odběru tepla za poslední tři měsíce letošního roku. Od ledna se do ceny tepla promítne vládní zastropování ceny plynu. Kolik budou Vrbenští platit za teplo od Nového roku, ale zatím není jasné. Společnost TEPLO Vrbno doporučuje svým zákazníkům vyřízení dávek v hmotné nouzi.
„Na vyřešení situace a nalezení nového dodavatele naše společnost TEPLO Vrbno měla jen deset dnů. Musí ale zaplatit jistinu ve výši devět milionů korun,“ uvedl starosta města Petr Kopínec (ANO). Nakonec zajistila dodávky od firmy Innogy, ale současné ceny plynu jsou mnohom dražší, než byly ty dlouhodobě nasmlouvané s firmou NWT. Na teple z městské teplárny je podle starosty závislých asi 700 domácností, několik škol a školek, sokolovna i budova městského úřadu. Vrbno má zhruba 5000 obyvatel.
Podle starosty Vrbna pod Pradědem se do podobné situace mohou dostat i další města. Vedení radnice proto chce i prostřednictvím Moravskoslezského kraje apelovat na vládu, aby města či jejich teplárny měla v takových případech ochranu. „Nemůže se přece stát, že najednou bez dodávky tepla budou domácnosti či školy. Je potřeba, abychom pak byli v ochranném režimu a ze zákona si takové odběratele přebíral dodavatel energií, ve kterém má stát podíl. Stát do toho musí vstoupit,“ uvedl.
NWT v prohlášení uvedla, že musela ukončit dodávky, protože kvůli válce na Ukrajině je nedostatek plynu a zvýšila se cena. Do podobné situace dostala i další odběratele, především Břeclav, kde se 3000 domácnostem zdraží odběr tepla a teplé vody dokonce pětkrát, tedy až na 3030 korun za gigajoule.
„Tento jejich protiprávní krok budeme řešit soudní cestou, případně i ve spolupráci s ostatními poškozenými odběrateli plynu,“ uvedl jednatel společnosti TEPLO Vrbno Ota Scholz. Břeclavský provozovatel teplárny TEPLO Břeclav, který vyčíslil škodu způsobenou krokem NWT na zhruba 100 milionů korun, už se na soud obrátil s první předžalobní výzvou.
Společnost NWT přitom zpočátku házela vinu na teplárny. Firma uvedla, že se zákazníky jednala o součinnosti, ale teplárny takovou součinnost odmítly a nebyly ochotné o změně ceny tepla jednat. „Se všemi velkými zákazníky jsme se na rozdělení vznikajících ztrát dohodli, pouze předmětné teplárny bohužel neprojevily jakoukoliv ochotu ke kompromisu,“ uvedla firma.
„Naše společnost je přesvědčená, že za tuto situaci je plně odpovědné NWT a jeho nezodpovědná a nepoctivá obchodní politika. Je patrné, že v roce 2020 a 2021 spekulovali na pokles ceny plynu a nezasmluvnili si předpokládanou dodávku plynu pro TEPLO Břeclav na další období,“ upozornil jednatel břeclavské teplárenské firmy Martin Marták.
NWT v insolvenci
Vymoci nějakou náhradu škody bude ale velmi obtížné. Společnost NWT na sebe totiž minulý týden podala návrh na insolvenci s tím, že její závazky dosahují výše 460 milionů korun. V tiskové zprávě firma uvedla, že chce svoji strukturu změnit tak, aby pokračovaly životaschopné projekty, byla zachována zaměstnanost a věřitelé mohli být v maximální míře uspokojeni. Firma také uvedla, že insolvenční návrh se nemá většiny zákazníků dotknout. „Se zákazníky, jichž se insolvence dotkne, bude firma jednat prostřednictvím obchodních zástupců s cílem nalézt individuální řešení jejich situace,“ uvedla mluvčí Michaela Vávrová.
Jednatel TEPLO Břeclav Martin Marták uvedl, že ho zklamal záměr restrukturalizovat pohledávky věřitelů tak, že by se část dluhů promíjela. „Stejně jako tomu bylo v návrzích na zvýšení ceny, které jsme odmítli, se tak společnost NWT a.s. opět snaží následky svých nešťastných obchodních rozhodnutí přesunout na své klienty.“ dodal.
Firma NWT z Hulína u Kroměříže, která měla v loňském roce obrat 3,2 miliardy korun, se kromě obchodování s plynem zabývá výstavbou velkých skleníků, pasivních domů, bioplynových stanic, fotovoltaických elektráren či správě a outsourcingu informačních technologií.
mar/čtk
