Správa Krkonošského národního parku zaznamenala letos nebývalý zájem veřejnosti o sledování kudlanky nábožné v Krkonoších. Po výzvě, která byla zveřejněna před měsícem, dorazily do parku stovky hlášení. Z nich bylo 23 přímo z hor nebo jejich bezprostředního okolí, napříč celým pohořím.
Nejvýraznějším nálezem je pozorování z hrany Labského dolu ve výšce 1350 metrů nad mořem. Mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný ho označil za překvapivý, protože v takové nadmořské výšce panují drsné podmínky, kterým se teplomilný hmyz obvykle vyhýbá. Letošní mimořádně teplé léto mu podle Drahného pravděpodobně umožnilo úspěšně se vyvinout v dospělce. Upozornil ale, že to ještě neznamená vznik stabilní populace ani trvalé rozmnožování na daném místě.
Další nálezy z výšek nad 900 metrů pocházejí z okolí Lysečinské boudy ve východní části hor a z lokality Karlov nad Pecí pod Sněžkou, obě ve výšce přibližně 950 metrů. Kudlanka se ukázala také v horní části Rokytnice nad Jizerou. Naopak v centrální části Krkonoš severně od Vrchlabí, včetně Špindlerova Mlýna, zaznamenaná nebyla.
Kudlanka nábožná patří mezi dravý teplomilný hmyz, který byl v Česku historicky typický výhradně pro jižní Moravu. Na přelomu tisíciletí se začala šířit do teplejších oblastí Čech a v posledním desetiletí proniká i do míst, kde ji odborníci ještě nedávno nečekali. V Krkonoších ji pracovníci parku poprvé evidují z roku 2019, kdy nalezli samičku na louce nad Bolkovem u Rudníku ve výšce 680 metrů.
Zoolog Správy KRNAP Jan Materna upozorňuje, že kudlanky mohou do hor pronikat různými cestami. Malá nedospělá kudlanka se podle něj může skrýt v autě, zavazadle nebo přepravovaných věcech a překonat tak vzdálenosti, které by sama zvládla jen obtížně. Druhou možností jsou vzdušné proudy a bouřkové větry, schopné přemístit drobné organismy na značné vzdálenosti.
Kudlanka není jediným příkladem posunů, které klimatická změna v Krkonoších přináší. V posledních letech se zde výše než dříve vyskytují i klíšťata a posouvá se také horní hranice lesa.
Zdroj: autorský text / ČTK
