Světel ve velkoměstech přibývá. Vznikají nové domy, ulice, prostranství, která musí být osvícena. Pro bezpečnost? Jen pro ni ne. Jsou tu světla, semafory s funkcí bezpečnostní, světelné tabule i blikající zářivé neony, které mají kromě osvětlovací a informativní funkce i tu ryze moderní – reklamní a zábavní. Velkoměsto žije i v noci. A tak se může stát, že to, že je všude osvětleno, považujeme za běžnou záležitost. Nyní je v Praze v provozu na 130 000 svítících míst veřejného osvětlení. Dále je to více než 2 tisíce světelných míst slavnostního osvětlení. Na rozvody veřejného osvětlení je také napojeno na půl stovky veřejných a věžních hodin.
Osvětlování příbytků bylo náročné
Ladislav Monzer to za samozřejmost nepovažuje a popisuje složitý vývoj, než se i naše stověžatá celá rozsvítila. Ve středověku lidem svítily v mohutných hradech, tvrzích, domech a dlouhých temných chodbách louče i svícny. Osvětlování příbytků bylo náročné. Také krby dávaly kromě tepla světlo. Nejstarší „řízené“ využití osvětlení v hlavním městě je možné označit jako „období přenosných světel“. Bylo zavedeno, když Praha vznikala, a vyvrcholilo v roce 1329 písemným nařízením o povinnosti chodců nebo jezdců mít s sebou při pohybu po městě vlastní světlo. Pevné místo měly ohně umístěné v železných koších nebo pánvích pouze u mostních a vstupních bran. Tento způsob přetrval až do zavedení olejových lamp. Z roku 1667 pochází také nejstarší známá zmínka o slavnostní iluminaci měst pražských.
K lampám patří lampáři
Péče o přísun světla dodávala těmto lampám nádech romantičnosti. Tak tomu bylo i u olejových a později plynových luceren. K lampám patřili lampáři, kteří chodili po Praze a lampy rozsvěcovali. Lidé si toho vážili. Prvních 121 olejových luceren začalo v Praze svítit roku 1723 a stalo se tak u příležitosti korunovace císaře Karla VI. Počet těchto lamp postupně vzrůstal po celé 18. století až do poloviny století devatenáctého.
Romantika plynových luceren
V roce 1847 bylo uvedeno do provozu 268 plynových luceren, které osvětlovaly kromě nejstarší osvětlované trasy, Královské cesty, také tzv. Zlatý kříž. Využití plynových lamp vyvrcholilo v roce 1940, kdy jich v Praze svítilo více než 10 000. Plynové osvětlení bylo v Praze bez přerušení provozováno až do roku 1985.
Toto období má pro nás význam i dnes. Odkázalo nám řadu výtvarně zdařilých luceren a kandelábrů, jejichž repliky, byť již s moderní elektrickou výzbrojí, dodnes zdobí některé části historického jádra města. V této době rovněž byly formulovány základní zásady osvětlování veřejných prostranství, na které navázaly pozdější normy. Za zmínku stojí i to, že po 17 letech, v roce 2002, bylo z iniciativy pražské radnice v Michalské ulici znovu instalováno prvních 9 replik plynových luceren s moderní plynovou výzbrojí. Instalace se zdařila a přispěla tak ke zvýraznění a zatraktivnění koloritu pražského Starého Města.
Od obloukovek k výbojkám
Další rozvoj elektrického veřejného i slavnostního osvětlení byl ve znamení trvalého zdokonalování světelných zdrojů. Ubíral se od obloukových lamp přes žárovky k zářivkám, výbojkám a bíle svítícím diodám. Pro slavnostní a scénické osvětlení byla mnoha různými výrobci vyvinuta celá řada speciálních světelných zdrojů. Stejně tak se vyvíjely i stále dokonalejší typy svítidel.
Ve slavnostním osvětlení se stále více uplatňují dynamicky se měnící parametry, barevné variace, proměnná intenzita světla, systémy světlovodů, synchronizace a množství funkcí. To všechno umožňuje dnešní moderní elektronika a digitalizace.
Digitalizace: dobří lampáři se vracejí
Město Praha dá ročně do provozu městského osvětlení 80 milionů korun včetně parků. S digitalizací parkových lamp zejména v nočním provozu by se mohla zdařit úspora a inteligentní zařízení by nám mohla sloužit jako dávní lampáři. Takový pilotní projekt byl nedávno naplánován pro park Jezerka, Ladronka a Vinohrady. Světelná zařízení a stožáry díky digitálním čidlům pro detekci pohybu jsou schopná se přepnout do úsporného režimu, snížit světelný smog a jak sdělil pražský radní Jan Chabr, obstarají také nabíjení elektromobilů, kterých by do roku 2030 mělo být v hlavním městě až 100 000.
