• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Legendárního zpěváka zabil jeho bohémský životní styl

    Symbol mladé generace sedmdesátých a osmdesátých let, bluesový hudebník, kytarista a hráč na foukací harmoniku Petr Kalandra by v pondělí 10. března oslavil sedmdesát pět let. Odešel ale předčasně už ve věku čtyřiceti pěti let na selhání orgánů, které bylo důsledkem dlouhodobých zdravotních problémů a bohémského životního stylu.

    Ve škole se mu sice nikdy moc nedařilo, ovšem hudbu měl v krvi už od dětství a za svou kariéru působil v několika kapelách. Jeho skvělá hudební dráha ale skončila mnohem dřív, než by bylo nutné. První velké varování přišlo už v roce 1994, kdy skončil v nemocnici kvůli kolapsu na pražském koncertě Boba Dylana.

    Zhoršující se zdraví bylo důsledkem vydatného kouření – i přes těžké astma – a záliby v alkoholu. Velkou ránou pro něj byla i smrt jeho otce v roce 1989, rozpad manželství, odchod ze skupiny ASPM (Amatérské sdružení profesionálních muzikantů) nebo zklamání ze společenského vývoje po sametové revoluci. Rok po prvním velkém kolapsu, tedy v roce 1995, zemřel na jednotce intenzivní péče v pražské Vojenské nemocnici poté, co tam byl přivezen se zlomenými žebry. Svým obdivovatelům a fanouškům po sobě zanechal spoustu písní a vzpomínek.

    Z Karlova mostu do USA

    Svou první akustickou kytaru, která Kalandru doprovázela po celou jeho kariéru, dostal v deseti letech a už v dětství vystupoval v televizním pořadu „Hledáme písničku pro děti“. V patnácti hrál s bigbítovou skupinou Karkulka a kolemjdoucí ho mohli vidět i na Karlově mostě, kde hrával s Jaroslavem Hutkou.

    Původně se měl vyučit zedníkem, což ale nebylo pro něj. Vyrůstal s rodiči v Tunisu, kde vystudoval konzervatoř, a díky působení pro americké mírové sbory ho vojáci pozvali do Spojených států. Tam se setkal se stylem hippies, jezdil s náklaďákem a hrál po různých klubech.

    Po návratu do Čech založil společně se Zuzanou Michnovou a Oskarem Petrem skupinu Marsyas a jejich společným výtvorem jsou například alba Marsyas (1978), Kousek přízně (1982) a Jen tak (1983). V roce 1984 kapelu opustil a působil v triu ASPM. Kalandra vystupoval i pětadvacetkrát do měsíce a českou hudební scénu obohatil o americký folkrock ještě před rokem 1989.

    Dárek od dcery

    Kalandrovy písničky na počest jeho nedožitých sedmdesátých pátých narozenin shromáždila zpěvákova starší dcera Karolina Karlíková Kalandrová a ty teď vycházejí na vinylové desce s názvem Petr Kalandra 75. Posluchači na ní naleznou nejen jeho autorské písně, ale i písně převzaté od zpěvákových oblíbených interpretů Boba Dylana a Krise Kristoffersona nebo koncertní záznamy.

    „Táta, jako muzikant, pro mne byl vždycky ta hubená postavička se španělkou a foukačkou. Tak nám hrál doma, tak hrál u ohně, v hospodě, na vernisáži fotek Katky Mišíkové, na zahradě u kamarádů… Celý život ho ale doprovázela spousta muzikantů a vlastně byl jimi v podstatě pořád ‚obalený‘. Proto jsem si před léty tak nějak vymyslela, když jsem našla nějaké ty nahrávky táty samotného, že by bylo fajn mu udělat takovou celou desku,“ řekla Karlíková Kalandrová. Dodala, že písně vybírali tak, aby na nich byl slyšet Kalandra v doprovodu jednoho nebo dvou muzikantů. Na některých z nich se objeví i Jan Spálený, František Havlíček nebo Jaroslav Olin Nejezchleba.

    Zdroj: FDb.cz, ČTK, Wikipedia



    Nepřehlédněte
    12.2.2025
    Zprávy

    Dáda padá!