Třídění domácího odpadu je pro většinu z nás dávno denní samozřejmostí. Poměrně zásadní vliv na výtěžnost tříděného odpadu má přitom vzdálenost, kterou musíme k barevným kontejnerům ujít. Jak je to tedy s dostupností třídicích míst v ulicích ČR? Ve spolupráci s městy a obcemi ČR to zjišťuje společnost EKO-KOM prostřednictvím svých podrobných analýz sběrné sítě. Oproti minulým rokům jsou analýzy ještě detailnější. Mapují se například konkrétní docházkové trasy z domácností k nejbližším kontejnerům nebo vhodnost jejich rozmístění. To vede k optimalizaci docházkových vzdáleností a třídění je tak pro obyvatele opět komfortnější.
Díky novému způsobu provádění analýz je společnost EKO-KOM schopna poskytnout obci za každé jednotlivé stanoviště velmi přesné informace, jak daleko to k němu lidé mají se svými odpady nebo třeba jaký podíl lidí bydlí v pohodlné docházkové vzdálenosti. Oproti jednoduchému benchmarkovému hodnocení dostupnosti sběrné sítě (obvykle vyjádřenému jako průměrný počet obyvatel připadající na jedno sběrné hnízdo), umožňuje tento přístup obci efektivnější uspořádání sběrné sítě, které bude obyvatelům více vyhovovat a bude i lépe využívaná. Doposud byla tato podrobná analýza sběrné provedena nebo je rozpracována ve více než 50 obcích ČR.
Postup při analýze sběrné sítě
První fází je digitalizace pěších tras. Analýzy jsou prováděny jako tzv. „síťové analýzy“. Základem je síť pěších tras, po kterých se v modelovém prostředí pohybují obyvatelé od místa, kde odpad vzniká (domovy občanů – neboli adresní body), k místům, kde je odpad ukládán, tedy ke stanovištím nádob na tříděný odpad. Digitalizovány jsou trasy pro pěší, smíšené komunikace pro pěší a vozidla i silnice.
Následně je v obci proveden pasport sběrné sítě. Během něj jsou získávány informace o poloze stanoviště, přítomných nádobách, jejich objemu, stáří a vlastnictví. Současně je hodnoceno stanoviště i z hlediska přístupnosti, bezpečnosti použití občany a snadnosti obsluhy při svozu. Adresní body pocházejí z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN), údaje o počtu obyvatel pak dodává řešená obec či město. Dalším krokem je už samotná síťová analýza, která přiřazuje každému adresnímu bodu nejbližší stanoviště (po síti). Vzniká množina adresních bodů příslušná ke stejnému stanovišti. Ukládá se také informace o vzdálenosti mezi adresním bodem a stanovištěm. Vzdálenost, kterou musí občan ujít k nejbližšímu stanovišti pro třídění, je nazývána „donáškovou vzdáleností“. Pro každou analyzovanou obec je stanovena průměrná donášková vzdálenost.
Ze zjištěných údajů sestavují analytici EKO-KOMu mapu vzdáleností, která zobrazuje obydlené budovy (odpovídající adresním bodům) podle vzdálenosti k nejbližšímu stanovišti. Díky ní je možné v obci vytipovat oblasti, ve kterých to mají lidé ke stanovištím daleko. Donášková vzdálenost má na míru třídění velký vliv. Jako psychologická hranice se udává 100 m. Snahou je však eliminovat alespoň oblasti, kde je donášková vzdálenost nad 200 m.
Podle příslušnosti adresních bodů ke stejnému stanovišti lze jejich bezprostřední okolí spojit a vytvořit tak obslužnou zónu stanoviště. A metodou tzv. „hustoty jader“ lze vytvořit z adresních bodů spojitou mapu hustoty zalidnění, která zobrazuje oblasti s vysokou i nízkou koncentrací obyvatelstva. Tato mapa slouží pro vizuální porovnání s rozmístěním stanovišť.
Na základě číselného i vizuálního zpracování předchozích výstupů jsou vytipována místa pro přidání nových stanovišť pro snížení donáškové vzdálenosti nebo pro snížení počtu obyvatel na jedno stanoviště. Některá stávající stanoviště lze také zrušit nebo přesunout. Souběžně s tím dostává obec doporučení na úpravu stanovišť tak, aby bylo jejich použití bezpečné pro obyvatele a snadné pro obsluhu svozovými vozidly.
Donáškové vzdálenosti
Dle průzkumů veřejného mínění, které si EKO-KOM nechává pravidelně zpracovat, je akceptovatelná donášková vzdálenost ke stanovištím na tříděný sběr 100 metrů, pokud bychom brali v úvahu medián dostupných dat. Ve skutečnosti samozřejmě občané akceptují větší vzdálenosti, ale pokud musí ujít pouze tuto či menší vzdálenost, výrazně je to motivuje ke třídění odpadu.
Při hodnocení rozmístění stanovišť v obci je důležitý především vztah k bydlícímu obyvatelstvu. Jedním z hodnotících kritérií je proto rozdělení obyvatel do pásem dle donáškové vzdálenosti.
Analytici se také pokusili nalézt závislost mezi spočítanou průměrnou donáškovou vzdáleností a výtěžností papíru, plastu a skla v hodnocených obcích. Korelační koeficient u papíru i plastu naznačuje, že čím větší průměrná donášková vzdálenost v obci byla vypočítána, tím byla výtěžnost těchto obcí v daném roce nižší. Tedy čím to mají lidé dál ke kontejnerům, tím méně třídí.
Více podrobností k analýzám sběrné sítě naleznete na www.ekokom.cz v sekci Infoservis.
