Letošní rok patří k těm nejtěžším pro české pěstitele zeleniny. Extrémní projevy počasí od jara do poloviny září napáchaly přímé škody na úrodě za bezmála 700 milionů korun a poničily zhruba 11 procent osevní plochy. Vyčíslení je zatím předběžné, sklizeň zeleniny potrvá až do října nebo listopadu.
Problémy začaly již na jaře mrazivými nocemi, pokračovaly letním krupobitím a přívalovými srážkami a vyvrcholily suchem v kombinaci s vysokými teplotami. Právě sucho stojí za dramatickým propadem produkce, která podle srpnového odhadu Zelinářské unie Čech a Moravy klesne přibližně o 30 procent oproti loňsku.
Osevní plocha zeleniny se přitom letos meziročně zmenšila o 447 hektarů na 11 824 hektarů. Pěstitelé tak bojují na dvou frontách najednou, méně ploch a horší výnosy.
Extrémní sucho si vyžádalo i intenzivnější zavlažování. Náklady na závlahu se u části zemědělců podle předsedkyně Zelinářské unie Moniky Nebeské zdvojnásobily. K tomu přistupují vyšší výdaje za pohonné hmoty, pracovní sílu i techniku nutnou při podzimní sklizni. Problémem zůstává, že tyto náklady nelze přenést do výkupních cen, které se řídí evropským či světovým trhem. Jak Nebeská shrnula, zelináři se ocitají ve „velmi nebezpečné rovnici“, kdy sklízejí méně, ale každý kilogram produkce je vychází dráže.
Situace podle Nebeské ukazuje, že sucho a další klimatické extrémy se stávají strukturálním rizikem celého odvětví. Pěstitelé budou muset modernizovat závlahové soustavy, investovat do akumulace vody a rozšiřovat kapkové závlahy nebo mikropostřiky.
Pro srovnání, loňský rok byl pro zelinářský sektor příznivý. Tržní produkce zeleniny vzrostla o 8,3 procenta na téměř 230 tisíc tun díky stabilnímu počasí bez výrazných výkyvů. Velká úroda po celé Evropě ale stlačila výkupní ceny dolů. Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni klesl o pět na 395, což potvrzuje trend postupné koncentrace sektoru. Česká republika přitom pokrývá domácí spotřebu zeleniny z pouhých 35 procent.
Zdroj: autorský text / ČTK
