Jde o výběr umělců, do jejichž životů zasáhla II. světová válka, která skončila před 80 lety. Podle kurátorky Michaely Kubišové nechtěli k výročí jen prezentovat díla s válečnou tematikou.
„Chtěla jsem spíš představit příběhy významných českých umělců, které válka nějak zasáhla,“ řekla kurátorka. Za příklad uvedla vztah Čapka a Filly, kteří sice byli podle ní profesně rivalové, ale jejich postoj vůči fašismu byl stejný. „Oba se zapojili do boje proti nastupujícímu nacismu a oba také skončili ve stejném koncentračním táboře,“ uvedla Kubišová.
Filla má na výstavě například surrealistický obraz s mytologickými postavami, který znázorňuje okleštění Československa po Mnichovské dohodě. „Reagoval takovým až picassovským motivem na odstoupení pohraničí a na ten velký mnichovský komplex. A stejně tak v dalších grafikách tady reaguje na Buchenwald, kde byl zavřený v koncentračním táboře,“ dodala kurátorka.
Na výstavě nazvané „A přesto říci životu ano“, která potrvá do 21. září, jsou většinou díla ze sbírky liberecké galerie. „Zastoupeny jsou tu nejvíce kresby a grafiky, čili díla na papíře, ale k vidění je tu i několik pláten a jedna socha,“ řekla Kubišová.
Ústředním dílem výstavy je Šímův předválečný obraz Rokle, který jako jeden z mála na výstavě na první pohled působí ponuře. „Je to jeden z highlightů naší sbírky. A chtěla jsem prezentovat příběh Josefa Šímy, který moc nemluvil o tom, že byl v odboji, válku strávil ve Francii, kde se do odboje zapojil poměrně výrazně. A byl tím tak pohlcen, že téměř přestal malovat,“ uvedla kurátorka výstavy.
Upozornila i na kresby a obrazy Jaroslava Krále, které na výstavu zapůjčila jeho rodina. „Návštěvníci tu najdou například kresby, které byly tajně vyneseny z vězení Královým spoluvězněm. Ten je podepsal svým jménem, aby obelstil gestapo a doručil je rodině,“ dodala Kubišová.
Zdroj: ČTK
