Po dlouhé době se na jeviště libereckého divadla vrací jeden z textů Václava Havla. Bude to slavná Audience z roku 1975, dnes již téměř zlidovělá hra o disidentu Vaňkovi a jeho nadřízeném v pivovaru Sládkovi. Jedná se o velmi absurdní dialog, který ve své prostotě a naivitě ukazuje na bizarnosti života v komunistické totalitní společnosti.
Vzhledem k tomu, že se jedná o hru jednoaktovou, bylo třeba ji pro inscenování doplnit o ještě jeden kratší titul. Nakonec se liberecké divadlo rozhodlo pro téměř neznámou aktovku Jiřího Dienstbiera Příjem, což je hra z roku 1984, která bude uvedena ve světové premiéře.
Dějově navazuje na Audienci, spisovatel Vaněk se tu setkává opět s užvaněným Sládkem, tentokrát v prostředí nápravného zařízení, jak komunisté pokrytecky nazývali vězení. Místo piva, které teklo proudem v Audienci, se tu sice nalévá čaj a káva, ale budete příjemně překvapeni, jak se Dienstbierovi podařilo trefit obě známé postavy s jejich charakteristickými hláškami. Mimo jiné se diváci také dozvědí, co se stalo s Šerkézym, pivovarským dělníkem, o kterém se v Audienci hodně hovoří.
Malé divadlo, scéna Divadla F. X. Šaldy, získalo pro režii těchto aktovek Břetislava Rychlíka, umělce, který se s oběma autory osobně znal a pohyboval se v prostředí disentu. Díky němu se liberečtí herci mohli na jedné ze čtených zkoušek setkat s Františkem „Čuňasem“ Stárkem, signatářem Charty 77, bývalým politickým vězněm a později i důstojníkem BIS. Ten velmi barvitě a zasvěceně popsal život v komunistickém kriminále a výrazně tak pomohl celému inscenačnímu týmu s interpretací textu.
Součástí Rychlíkova inscenačního záměru byl také nápad vytvořit jakousi mezihru, která by obě aktovky propojila. Přišel s ideou doplnit text o verše Ivana Martina Jirouse alias Magora. Jeho básně z vězeňského prostředí, které vyšly v samizdatu ve sbírce Labutí písně, jsou svérázným svědectvím doby a také intimním nahlédnutím do duše politického vězně.
Ačkoliv se o tom příliš neví, první vydání této sbírky je velmi úzce spojeno s Libercem. Další z vězněných disidentů, Jiří Gruntorád, totiž tajně propašoval Magorovy verše z valdického vězení, když jej převáželi k vazebnímu soudu právě do Liberce. Na chodbě před soudní místností je pak tajně předal Daně Němcové, a to velmi originálním způsobem.
Více prozrazovat nebudeme, pokud chcete vědět, jak přesně k tomu došlo, přijďte se podívat do Malého divadla v Liberci. Premiéra inscenace Audience a Příjem proběhla 17. února, další představení se plánují na 3., 7. a 25. března. V hlavních rolích uvidíte Martina Polácha, Tomáše Váhalu a Václava Helšuse.
Zdroj: Jiří Janků, Zpravodaj Liberec
