Tenzin Palmo, původním jménem Markéta Bartošová, vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, chvíli učila, pracovala ve spolku Arnika, který se věnuje především problematice ovzduší, pobývala na Novém Zélandu a postupně nacházela cestu k tomu, že chce být mniškou, kterou se před sedmi lety stala. Nejprve absolvovala Základní program buddhistických studií v italském Institutu Lamy Conghapy a nyní žije a studuje v klášteře Kopan v Nepálu. Náš REGION její příběh představil loni, neboť ve Sněmovní 7, kde se konalo i stávající setkání, v minulosti již přednášela.
Tentokrát mluvila o buddhistickém učení. „Buddha řekl, že všechny problémy si způsobujeme sami, proto si také sami musíme pomoci,“ uvedla. Slova Buddhy mohou pouze ukázat cestu, je na každém, zda se jí vydá. Tenzin Palmo si ji vybrala – být mniškou podle ní skýtá největší prostor k duchovnímu životu. Stěžejní úlohu v životě člověka hraje podle buddhistů mysl. Je proto třeba pracovat s ní. Dalajláma říká, že všechny živé bytosti touží po štěstí, jen je mnohdy hledají tam, kde není.
Když na někom či něčem lpíme, jsme zranitelnější
Člověka, který třeba dosáhl pracovní pozice, po které toužil, mnohdy podle Tenzin Palmo nahlodávají dva hlásky, jeden se stále ptá „co když se to změní“, druhý zase hecuje „k něčemu lepšímu“. „Věc, která nám navodila pocity štěstí, začne po určité době činit problémy,“ uvedla. Štěstí nám nepřinese ani k někomu nebo něčemu přilnout. Činí nás to zranitelnými, bojíme se ztráty. „Je to jako pít slanou vodu,“ řekla. Štěstí podle ní není pocit, nýbrž stav mysli, může ho dosáhnout každý, ale není to snadné.
Někdo podle ní dokáže zvládat těžké situace, jiný se hroutí z každého náznaku, že něco bude jinak, než si představoval. I stejné situace zvládají různí lidé odlišně. Dobré podle Tenzin Palmo je radit se s dobrými přáteli a pokusit se podívat na danou věc z jejich perspektivy. Také je dobré nereagovat hned hněvem, žárlivostí nebo pýchou – ty totiž trápí především nás. Buddha podle slov mnišky uvedl, aby lidé nehleděli na to, že něco pronesl právě on, ale vybrali si, zda jim konkrétní myšlenky sedí. I dalajláma říká, aby si z jeho slov vzal každý to, co ho něčím osloví.
Když si srovnáme svou mysl, můžeme pomoci jiným
A na čem nejvíc lpíme? Lidé z publika říkali, že na partnerství či dětech, Tenzin Palmo uvedla, že mniši, kteří děti ani partnery nemají, praví, že lidé nejvíc lpí na své identitě, na tom, jak je ostatní vnímají, co si o nich řeknou. „Často si i myslíme, že na nás každý kouká, ale on si třeba zase myslí, že všichni koukají na něj,“ uvedla. „To, jak se na nás ostatní dívají, záleží na nich, na jejich preferencích, zájmech i zkušenostech, nikoli na nás,“ dodala. Takže nemá smysl se tím trápit. To, že si myslíme, že nás každý řeší, je pýcha, ego. I na to je vhodné myslet.
Na otázku ekologa Martina Bursíka, který se zeptal, zda tím, že si člověk nejprve vyřeší problémy v sobě, je pak schopen pomáhat i ostatním, Tenzin Palmo odpověděla, že třeba podat vodu žíznivému umí vlastně každý, ale schopnost ukázat druhému cestu už vyžaduje srovnat si nejprve svoji mysl. Ředitelka Sněmovní 7 Kateřina Bursíková Jacques přítomné pozvala i na další tematické akce – v úterý 10. března bude od 17.30 hodin před čínskou ambasádou v Praze tradičně připomenuto výročí tibetského povstání proti čínské okupaci Tibetu a útlak národnostních a etnických menšin v Číně. V sobotu 14. března pořádá senátor Přemysl Rabas výstup na Sněžku za Tibet.
