Úvodem zazněly archivní rozhlasové zvukové záznamy a píseň Marty Kubišové Tajga blues, která byla v roce 1969 věnována osmi Rusům, kteří v Moskvě protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, což odnesli letitým vězněním nebo umístěním do psychiatrických léčeben.
Předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář uvedl, že ani dnes nelze na mnoha místech světa svobodně vyjádřit názor. Zmínil Rusko nebo Hong Kong. Přítomní následně drželi minutu ticha za všechny oběti mocenské zvůle. Historik Prokop Tomek řekl, že v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy přišlo postupně o život 425 lidí.
Historik a iniciátor Pomníků obětem bezpráví Lukáš Cvrček připomněl 21. srpen 1969, kdy proti demonstrujícím zasahovaly československé složky – policie, Lidové milice a armáda. Dodal, že zásah se uskutečnil z rozhodnutí tehdejšího ÚV KSČ. Zabito bylo pět lidí, přičemž za zásah, úmrtí a zranění se doposud nikdo neomluvil, o den později byl tehdejšími poslanci přijat pendrekový zákon s retroaktivní působností, který zásah zlegalizoval.
Pamětní deska obětem
Dvěma obětem – tehdy osmnáctiletému Františku Kohoutovi a devatenáctiletému Vladimíru Krubovi – byly z iniciativy Pomníků obětem, v rámci projektu Černé šeříky, nyní odhaleny pamětní desky. Na tehdejší dobu zavzpomínala lékařka Jana Kulhánková, která pracovala na chirurgii v Nemocnici Na Františku, kde ošetřovali mnohé raněné. Tehdejší mocí byli poté nazváni „kontrarevolucionáři v bílém“.
Shromáždění se vymezilo vůči politice současného premiéra Andreje Babiše či prezidenta Miloše Zemana, které kritizovala kupříkladu někdejší televizní hlasatelka Kamila Moučková, jež kvůli tehdejším postojům nemohla následně až do listopadu 1989 na televizní obrazovku. Shromáždění se následně vydalo z Václavského na Hradčanské náměstí, cestou – před sídlem KSČM – byla ponechána pomyslná rakev se jmény pěti zastřelených lidí a namalované siluety. Na Pražský hrad lidé z pochodu přinesli Ústavu ČR, kterou podle jejich názoru prezident porušuje.
