Aby lidstvo přežilo, musí se neustále přizpůsobovat prostředí a životním podmínkám. Tyto adaptační procesy po sobě zanechávají stopy v lidském genomu, které nejmodernější technologie dokáže objevit. V minulosti se vědcům už podařilo vytrasovat adaptaci na pití mléka u dospělých nebo na život ve vyšších nadmořských výškách.
Tým badatelů z Australské národní univerzity se naposledy pokoušel zjistit, zda se také naši dávní předkové setkali v minulosti s koronaviry, kterým se museli přizpůsobit. K tomuto zjištění mohli dojít vystopováním takzvaných virových vzájemně se ovlivňujících proteinů (v originále zkráceně VIP). Jedná se o proteiny v hostitelské buňce, s nimiž vir navazuje kontakt po vstupu do hostitelova organismu.
Vědci zkoumali genomy více než 2 500 lidí z 26 světových populací a známky adaptace našli ve 42 různých lidských genech. Konkrétně se to týkalo pěti populací z východní Asie, které pravděpodobně čelily epidemii koronaviru už před cca 25 tisíci lety. Další šetření odhalilo, že tyto VIP byly zastoupeny především v plicní tkáni a reagovaly přímo se SARS-CoV-2, koronavirem zodpovědným za současnou pandemii covidu-19.
Co tato zjištění znamenají pro současné lidstvo? Na jejich základě by badatelé mohli vyvíjet účinnější léky, a to například i proti viru Zika či hepatitidě C.
„Odhalením genů zasažených virovými epidemiemi v historii naše studie poukazuje na příslib evolučních genetických analýz jako na nový nástroj v boji proti budoucím epidemiím,“ píšou vědci ve studii, která vyšla v žurnále Current Biology.
Zdroj: The Conversation
