Masopust si tradičně spojujeme s koncem zimy, s očekávaným příchodem jara a s končící dobou hojnosti. V minulosti vrcholilo toto veselé a bujaré období masopustním úterým, tedy posledním dnem masopustu, v jehož průběhu ještě probíhají a vrcholí oslavy, spojené s maškarními průvody a hodováním, ale po půlnoci už zábava končí. Začíná čtyřicetidenní období půstu. V dnešní době se masopustní oslavy koncentrují většinou do únorových víkendů.
První zmínky o masopustu v Čechách a na Moravě se objevují už ve 13. století. Počátky slavností ale sahají mnohem hlouběji do minulosti. Masopust má svůj původ v pohanských starověkých svátcích, přičemž některé rysy pocházejí z antiky a jiné jsou keltské. Už v těchto dávných dobách se naši předkové převlékali za různé maškary a masky. Například ve starověkém Římě nebo Řecku, ale i v kulturách národů, které žily na našem území – Slovanů, Keltů i Germánů. Během středověku se jejich zvyky propojily a vytvořily masopust, jak ho známe dnes. Ve většině zemí Evropy se masopust označuje jako karneval. V různých částech Česka se vedle názvu masopust objevují i jiné výrazy, například vostatky či končiny, ale také se někde uchytil pojem voračky či fašank.
V Čechách a na Moravě se masopust slaví v různých mírně odlišných verzích. Stejný a neměnný charakter oslav je typický pro masopusty na vesnicích. Naopak oslavy ve městech mají spíše karnevalovou a možná dokonce až italskou podobu.
Tak tomu bylo také letos 14. února při oslavách už 22. ročníku Malostranského masopustu v historické části Prahy. Bujarý rej maškar a masek navázal nejen na staleté masopustní zvyky, ale nabídl všem účastníkům oslav veselou karnevalovou atmosféru a skvělou náladu.
Hlavním bodem Malostranského masopustu byl i v tomto roce pestrý průvod s živou hudbou a maskami, který procházel malebnými uličkami historického města. Bujarý průvod, který se vydal na svou pouť o půl druhé odpoledne od hostince U Černého vola na Loretánském náměstí, prošel k soše T.G. Masaryka na Hradčanském náměstí a pokračoval na Kampu, kde byla připravena veselice s hudbou, tancem a občerstvením. V gastronomické nabídce slavnosti nechyběly samozřejmě zabijačkové speciality jako jsou jitrničky nebo tlačenka, ale také různé sladkosti a nápoje.
Malostranský masopust se těší velké oblibě a každoročně ho navštíví stovky lidí. Stejně tomu bylo i letos. Potvrzuje se, že karnevalové tradice mají v Praze stále své pevné místo.
Pořadatel akce: Městská část Praha 1, Sdružení občanů a přátel Malé Strany a Hradčan, Sdružení výtvarníků Karlova mostu, Sbor dobrovolných hasičů a Městská policie Prahy 1.
Zdroj: autorský text
