Archeologové učinili v Praze mimořádný objev. V areálu Břevnovského kláštera odkryli rozsáhlé pohřebiště z období sedmileté války, které ukrývá ostatky více než tisíce vojáků. Nález přináší unikátní svědectví o válečných hrůzách 18. století.
Výzkum probíhal od července do listopadu loňského roku na ploše známé jako Prajzovka. Archeologové zde odkryli deset liniových hrobů, každý o délce přibližně 15 metrů. V nich nalezli celkem 1055 kosterních pozůstatků.
„Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců,“ uvedl vedoucí výzkumu Matouš Semerád z Národního památkového ústavu. Spolu s lidskými ostatky byly v hrobech nalezeny i části uniforem, různé typy projektilů a další vojenské artefakty.
Nález poskytuje cenné informace o zdravotním stavu tehdejší armády a způsobech léčby zranění. Na kostech jsou patrné stopy po střelných i sečných zraněních. Archeologové zdokumentovali i doklady lékařských zákroků včetně amputací končetin.
Pohřebiště vzniklo v květnu a červnu 1757, kdy si pruská armáda krále Fridricha II. zřídila v klášteře polní lazaret. Zranění vojáci byli ošetřováni v prostorách prelatury, konventu i kostela svaté Markéty. Ti, kteří zemřeli, našli místo posledního odpočinku za barokní sýpkou.
Objev má značný význam pro historiky i antropology. „Jde o unikátní nález v Česku i v Evropě, a to díky množství nalezených ostatků a době, ze které pocházejí,“ zdůrazňují odborníci z Národního památkového ústavu.
V současnosti jsou kosterní pozůstatky uloženy v klášteře, kde probíhají další výzkumy. Později budou přemístěny do nového hrobu. Analýzy by mohly odhalit původ pohřbených vojáků či jejich případné příbuzenské vztahy.
K objevu došlo v souvislosti s plánovanou výstavbou centrální kotelny na dřevní štěpku. Benediktini, kteří klášter spravují, získali povolení k přemístění válečného hrobu od ministerstva obrany. Díky tomu mohl být proveden archeologický průzkum, který přinesl tyto pozoruhodné výsledky.
Zdroj: ČTK