Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody. Nejvyšší kontrolní úřad tyto peníze vydané na opatření prověřoval, a zjistil, že namísto příčin znečištění, se řeší jen důsledky, a stát vydává miliardy na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody. Hlavně kvůli pesticidům přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu.
Za hlavního viníka byli označeni zemědělci, které současný dotační systém nemotivuje ke snížení pesticidů. Ministerstvo zemědělství jejich činnost navíc dostatečně nekontroluje, což má za následek, že na některých místech se hodnoty pesticidních a dusíkatých látek u povrchových a podzemních vod za sedm let dokonce zhoršily.
„U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ uvedli kontroloři.
S jejich tvrzením nesouhlasí samotné ministerstvo, podle kterého došlo k nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodě. Situace je podle něj nejméně od roku 2010 stabilní. Stejně tak ministerstvo popřelo, že by řešilo pouze důsledky a dostatečně nemotivovalo zemědělce. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého se za posledních 10 let snížila spotřeba pesticidních přípravků o více než 30 %. Situaci napomáhají dva na sebe navazující národní akční plány, na které ministerstvo vynaložilo 65 milionů korun.
Zdroj: ČTK
