• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Ministerstvo kývlo na budějovickou spalovnu, podle ekologů bez informací

    2.5.2022

    Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné závazné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě zařízení pro energetické využití odpadu v Českých Budějovicích. Vyplývá to z databáze EIA. Spalovnu plánuje Teplárna České Budějovice ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku.

    Teplárna chce začít stavět chce v říjnu 2025, hotovo by mělo být koncem roku 2028. Roční kapacita by měla být 160 tisíc tun odpadů. Teplárna umístí Zevo do svého průmyslového areálu výtopny Vráto. Tam má teď technologii, místo níž vznikne Zevo. „Tato skutečnost je z hlediska posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zásadní, a to vzhledem k využití infrastruktury i s ohledem na odstranění stávajících negativních vlivů uhelné výtopny. Zprovoznění rovněž umožní další snížení emisní zátěže v Českých Budějovicích, a to v důsledku odstavení uhelného kotle K11 v Novohradské ulici. Lze konstatovat, že veškeré předpokládané negativní důsledky provozu (…) jsou stanoveny v přijatelných mezích jak z hlediska ochrany veřejného zdraví, tak ochrany životního prostředí,“ uvedlo ministerstvo v odůvodnění.

    S tím ale nesouhlasí ekologické sdružení Arnika, už před rozhodnutím upozornilo, že v dokumentaci chybí zásadní podklady. „V dokumentaci chybí zásadní informace o složení zbytků po spalování odpadů, které bude spalovna produkovat a které obsahují nebezpečné toxické látky, dále má nedostatky v hodnocení zdravotních dopadů provozu spalovny či v nastavení monitoringu toxických látek v jejím okolí,” uvedla Jitka Straková z českobudějovické pobočky sdružení Arnika.

    „Spolu s jasným předimenzováním plánované spalovny, jejíž kapacita má být 160 000 tun odpadu ročně, považujeme zmíněné aspekty za základní překážky pro výstavbu jakékoliv moderní spalovny v České republice,” doplnila koordinátorka kampaně Nespaluj, recykluj! Sarah Ožanová.

    “Respektujeme rozhodnutí ministerstva, vzhledem k množství podaných objektivních připomínek prezentovaných při veřejném projednání pociťujeme ale zároveň velké zklamání. Stále totiž zastáváme názor, že v Českých Budějovicích je velkokapacitní ZEVO nadbytečné a otázku odpadového hospodářství nevyřeší,” za Spolek TGM. novevrato.cz okomentovala Lenka Hessová.

    V další fázi povolovacího řízení musí teplárna předložit monitoring emisí bromovaných dioxinů ve vyčištěných spalinách ze Zevo, vypouštěných do vzduchu. Musí také zdokumentovat, jak by se dala nejméně třetina spalovaných odpadů dopravovat po železnici, uvedlo ministerstvo.

    Sdružení Arnika říká, že si uvědomuje aktuální palčivou otázku energetické situace, zároveň ale upozorňuje, že podobné záměry je nutné i nadále zpracovávat pečlivě a zodpovědně, s ohledem na hrozby spojené právě třeba s toxickými zbytky po spalování. „Arnika je dlouhodobě znepokojena nízkou kvalitou dokumentací pro posouzení vlivů provozu spaloven na životní prostředí v České republice,” uvedla Ožanová.

    Studie organizace GAIA konstatuje, že komunální odpad není dobré palivo. Je velmi různorodý a při jeho spalování můžou probíhat tisíce různých chemických reakcí. Spalováním vzniklý popel pak obsahuje velké množství mnohdy překvapivých toxických látek. Z chemického hlediska jsou hlavními složkami popelu ze spaloven () oxid siřičitý a oxid křemičitý, vázaný vápník, železo a hliník. Mezi nimi jsou četné chemické látky, z nichž mnohé jsou velmi toxické, mezi nimi například dioxiny, polychlorované bifenyly, bromované zpomalovače hoření, bromované dioxiny, polybromované difenylethery. Tyto látky jsou přitom velmi nebezpečné jak životnímu prostředí, tak lidskému zdraví.

    Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy korun. Zařízení vyrobí 60 tisíc megawatthodin elektřiny za rok. Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

    Sto/ČTK



    Nepřehlédněte
    17.7.2026
    Jižní Čechy

    V národním parku Šumava hoří