Mírov: jak se z odpočinkového hradu stala věznice i kulturní památka

16.8.2022
Jaroslav Svoboda

Hrad Mírov není jen jedním z nejstarších hradů na Moravě, od roku 1964 je rovněž i kulturní památkou a dnes je známý především jako věznice, kde si odpykávají tresty ti nejhorší zločinci. Vždyť za jeho zdmi pobýval i nejznámější český vězeň Jiří Kajínek.

Kdy a jak vznikl

Hrad se nachází na skalách nad obcí Mírov. Patří k velmi starým hradům, jeho založení se datuje do let 1258 až 1266 a původně byl biskupským loveckým hradem. Olomoučtí biskupové ho používali jako sídlo při lovech nebo jako útočiště před morem a válkami. Někteří historikové se domnívají, že hrad mohl být založen ještě dříve, vzhledem k jeho českému názvu, ovšem první dochovaná zpráva o hradu pochází až z roku 1266, kdy byl v držení olomouckého biskupství.

Za dobu své existence prošel hrad mnoha přestavbami, prožil husitské války i válku třicetiletou. Jeho význam se v průběhu historie změnil z loveckého, až odpočinkového místa, na strategický vojenský objekt. Největší přestavby na něm byly provedeny v období baroka, ovšem úpadku jeho významu se ani tímto nezabránilo.

V 18. století pak svůj vojenský význam ztratil hrad definitivně, bylo to především v důsledku nových válečných dobývacích technik. Část zbraní, které zde byly umístěny, tak byla v roce 1741 při pruských válkách zapůjčena na obranu Olomouce. V 70. letech pak byla po úderu blesku a následném požáru opravena a snížena hradní věž. Poslední důležitou vojenskou roli sehrál Mírov za napoleonských válek, kdy sem 5. prosince 1805 přitáhla od Uničova napoleonská setnina. Hradní posádka o síle deseti granátníků ale jejich útok odrazila.

Počátky vězeňství

Celý hrad byl v roce 1801 zabrán ke zřízení kněžské káznice. Tento akt jako by předznamenal další budoucnost pevnosti. V roce 1848 totiž hrad ztratil svou správní funkci jako středisko patrimonia a dokonce přestal sloužit i jako káznice. Nejcennější sbírky byly převezeny na kroměřížský a chropyňský zámek a zbrojnici rozebrali úředníci a myslivci.

Další údržba chátrajícího hradu byla pro biskupství nákladná a tak jej hluboko pod cenou prodal tehdejší olomoucký biskup moravskému místodržitelství. Tímto se začíná psát novodobá historie hradu jako věznice. Moravské místodržitelství sem totiž přesunulo státní věznici z brněnského Špilberka.

Stejné rozložení sil v poslanecké sněmovně i senátu? Za první republiky to tak bylo

Nejen Kajínek

V současnosti je patrně nejznámějším vězněm na Mírově Jiří Kajínek, který odsud 29. října 2000 uprchl. Mírov ale není jen Kajínek, je méně známou skutečností, že už na počátku 19. století zde byl vězněn slovinský kněz Martin Kuralt, který zde v roce 1845 nakonec zemřel. Svou úlohu sehrál Mírov i v průběhu druhé světové války, když sloužil jako věznice gestapa. Po roce 1948 zde byli vězněni členové západního odboje a následujících 40 let političtí odpůrci komunistického režimu. Jako věznice slouží hrad dodnes. Je jedním z nejtěžších žalářů, kde pobývají doživotně odsouzení.


Témata:

Nepřehlédněte