Stát by měl podpořit udržení ocelářského průmyslu v Moravskoslezském kraji. V průzkumu to uvedlo 81 procent obyvatel kraje.
Přínosy vidí hlavně v pracovních místech. Podle 69 procent obyvatel výhody ocelářského průmyslu převažují nad negativními dopady, podle 68 procent ale ocelářský průmysl významně přispívá ke znečištění životního prostředí a 89 procent lidí souhlasí s tím, že je pro kraj důležitý, ale je potřeba ho ekologizovat. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které novinářům představili zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP).
Výzkum postojů obyvatel kraje k těžkému průmyslu a ocelářství provedla v červenci pro SP a Třinecké železárny (TŽ) agentura STEM/MARK. Odpovídalo 1000 lidí ve věku od 15 do 70 let. V kraji je od června v úpadku hutní společnost Liberty Ostrava, většina jejích provozů je zastavená od loňského prosince.
Z průzkumu vyplynulo také to, že podle 81 procent obyvatel je ocelářský průmysl nezbytný pro ekonomický rozvoj kraje a 82 procent lidí souhlasí s tím, že poskytuje v regionu klíčová pracovní místa. O tom, že ocelářský průmysl poskytuje řadu pracovních míst a je důležitý pro zaměstnanost, je přesvědčených 90 procent respondentů. Podle 78 procent lze těžký průmysl provozovat i ekologicky.
Od roku 2013 se názory lidí proměnily. Tehdy při podobném průzkumu hodnotilo průmysl v Ostravě pozitivně 20 procent a negativně 22 procent lidí, nyní 35 procent obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a 11 procent negativně. Hrdost na ostravský průmysl vzrostla z 60 na 73 procent.
„Po době, kdy tady byl dlouhý vývoj odklonu od průmyslu a lidé nabývali pocit, že průmysl je něco nadbytečného, tak nás velmi těší, že ta emoce se vrací zpátky a to uvědomění si, že průmysl je základem nejenom tradice v regionu, ale i bezpečnosti a budoucnosti regionu,“ řekl prezident SP Jan Rafaj. Lidé podle něj vidí dobré příklady, že průmysl může žít v symbióze se zdravým prostředím.
Debata o vytvoření ideálních podmínek pro průmysl podle Rafaje musí pokračovat. „My jsme v Evropě, která bohužel se rozhodla jít cestou významné regulace a přerozdělování finančních prostředků, že vás velmi zdaní a pak po vás chce, abyste se za jejich prostředky transformovali. V České republice rádi zdaňujeme, vybíráme z podniků peníze a nejradši máme, když pak končí ve státním rozpočtu, ale takhle to není designováno v Evropské unii,“ řekl Rafaj.
Jako příklad uvedl německou vládu, která peníze vybrané z ekologických daní dává právě na transformaci průmyslu. „Neříkám, že chceme tahat dotace. Jenom říkám, že Evropa si nastavila schéma nějakým způsobem, které když budeme ignorovat, tak budeme poškozovat to, co nás živí,“ řekl prezident SP.
Generální ředitel TŽ Roman Heide řekl, že z průzkumu je vidět, že investice a rozvoj firmy dává smysl pro další generace. „Pokud vnímáme, že tady je žádost o to, aby ocelářství a těžký průmysl dále fungoval, tak třeba nebudeme uvažovat o některých krocích, které bychom jinak dělali ve smyslu třeba utlumování různých provozů a nákupu surovin nebo produktů, ale budeme dál produkovat a provozovat tyto činnosti. Konkrétně by se mohlo jednat třeba o koksové baterie,“ řekl Heide. Důležitá je ale podle něj ekologizace.
Podle prorektora VŠB-Technické univerzity Ostrava Igora Ivana průzkum potvrzuje trend, kterým se škola vydala. Znamená to přidávat ke studijním programům komponentu vázanou na udržitelnost a zelené technologie, uvedl. „Bez toho si prakticky budoucí absolventi asi nebudou umět představit své působení na trhu práce. Vyplývá to i z jejich názorů, že je pro ně velmi důležité to, jakou stopu de facto má jejich působení na životní prostředí,“ řekl Ivan.
Zdroj: ČTK
