• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Muži na židovský hřbitov chodí s pokrývkou hlavy, když ji nemáte, půjčí vám papírový „šábesdekl“

    17.7.2018
    Fefík
    Další fotky

    Nový židovský hřbitov na Olšanech tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Zabírá plochu přes deset hektarů. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Slavnostně otevřen byl 6. července 1890 (5650). Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý žižkovský židovský hřbitov ve Fibichově ulici. V roce 1933 rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.

    Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 1891-93. Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu, jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.
    Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann.

    V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků. Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu.
    Mezi zdejšími náhrobními kameny je i celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
    V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, jejímž autorem je Kurt Gebauer, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady ve Vladislavově ulici.

    V současné době je v Praze jediným židovským hřbitovem, kde se stále konají pohřby zesnulých židovského vyznání. Od roku 2005 disponuje novou databází, v níž můžeme vyhledat pohřbené v jednotlivých hrobech a zároveň vytisknout podrobný orientační plánek umístění hrobů.

    Hřbitov byl od počátku řádně rozdělen na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňována hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti.
    Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Waldesovská hrobka je zdobena dvěma reliéfními bustami – posledním dílem Josefa Václava Myslbeka.

    K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 – 14 – 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt Leopold Ehrmann. Naproti ve zdi má pamětní desku Kafkův přítel a významný propagátor jeho díla Max Brod, který je pohřben v Izraeli.

    Hřbitov má zvláštní povolení provozovat urnový háj, přestože židovská tradice zakazuje kremace mrtvých. Této možnosti využívají zejména smíšená manželství. Provoz celého hřbitova, včetně údržby, je hrazen jednak z rozpočtu židovské obce.

    Hřbitov je otevřen celoročně, od neděle do čtvrtka mezi 9. a 16. hodinou, v pátek končí ve 14 hodin, v sobotu je zavřeno.

    Pohřbení podnikatelé

    Bohumil Bondy (1832 v Praze – 1907 v Praze), český podnikatel a politik, majitel železářské továrny, 1884–88 prezident pražské Obchodní a živnostenské komory. Organizačně a finančně se podílel na vzniku Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kterému také věnoval množství uměleckých předmětů ze své sbírky. Patřil k organizátorům Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Zabýval se též bádáním o židovských dějinách, napsal knihu K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906-1620.
    Firmu převzali jeho synové Otto (1859-1913) a Leon (1860 v Praze – 1923 v Praze), roku 1918 ji sloučili s dalšími průmyslovými podniky do železářské akciové společnosti Ferra.

    Alexandr Brandejs (1848 v Hřebečníkách u Rakovníka – 1901 v Praze), suchdolský statkář, podnikatel, mecenáš předních českých umělců

    Julius Petschek (1856 v Kolíně – 1932 v Praze) bankéř, společný podnik Petschků, vytvořený ve 20. letech 20. století, kontroloval téměř polovinu evropské těžby hnědého uhlí.
    Isidor Petschek (1854 v Kolíně – 1919 v Praze), právník, patřil mezi nejbohatší podnikatele v Čechách
    Otto Petschek (1882 – 1934 v Praze), advokát a šéf rodinné banky v letech 1932-34

    Jindřich Waldes (1876 v Nemyšli u Tábora – 1941 v kubánské Havaně) majitel továrny Waldes Koh-i-noor s hlavní výrobou v Praze – Vršovicích

    Pochovaní umělci

    Zeno Dostál (1934 v Konicích u Prostějova – 1996 v Praze), prozaik a filmový režisér, 1992-96 předseda Židovské obce v Praze

    Franz Kafka (1883 v Praze – 1924 v Kierlingu u Klosterneuburgu); pražský německy píšící spisovatel, jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. Století.

    Arnošt Lustig (1926 v Praze – 2011 tamtéž), spisovatel, autor celé řady děl s tématem holokaustu,
    profesor Americké univerzity ve Washingtonu

    Ota Pavel (1930 v Praze – 1973 tamtéž), prozaik, novinář a sportovní reportér.

    Jiří Robert Pick (1925 v Praze – 1983) byl český spisovatel, textař a dramatik.
    Od roku 1962 řídil divadlo Paravan. S Ivanem Vyskočilem se angažoval v tzv. „malých jevištních fomách“, publikoval v humoristickém časopise Dikobraz.

    Ctibor Rybár (1920 v Bratislavě – 2013 v Praze) autor řady průvodců po Československu a především pak knih, zabývajících se Prahou.

    V nové části hřbitova pohřbení

    Jana Březinová (1940 v Praze – 2000 v Brně), herečka

    Egon Lánský (1934 v Trenčíně – 2013 v Praze), publicista, politik a bojovník proti komunismu

    Ota Ornest (1913 v Kutné Hoře – 2002 v Praze) divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských

    Zdeněk Ornest (1929 v Kutné Hoře – 1990 v Praze) herec

    Jiří Orten, vlastním jménem Jiří Ohrenstein (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze), byl básník a divadelní herec. Pozoruhodným svědectvím o Ortenově životě jsou tři knihy jeho deníků – Modrá, Žíhaná a Červená, do nichž si zaznamenával své postřehy, básně i výpisky z četby v období od 10. ledna 1938 až do osudného 30. srpna 1941, kdy byl přejet projíždějící německou sanitkou.

    Petr Skoumal (1938 v Praze – 2014 tamtéž), skladatel, textař a hudebník

    Jiří Weiss (1913 v Praze – 2004 v Santa Monice v Kalifornii), filmový režisér a scenárista

    FOTO: Nový židovský hřbitov na Olšanech

    Nový židovský hřbitov na Olšanech - 1 P1210477Nový židovský hřbitov na Olšanech - 2 P1210476Nový židovský hřbitov na Olšanech - 3 P1210523 petschek juliusNový židovský hřbitov na Olšanech - 3C P1210526 petschek ottoNový židovský hřbitov na Olšanech - 4 P1210508 waldes
    Další fotky
    Nový židovský hřbitov na Olšanech - 5 P1210500 bondyNový židovský hřbitov na Olšanech - 5B 800px-Kotera_Elbogen 1901 wiNový židovský hřbitov na Olšanech - 6A P1210536 pavelNový židovský hřbitov na Olšanech - 6B P1210542 kafkaNový židovský hřbitov na Olšanech - 6C P1210555 lustigNový židovský hřbitov na Olšanech - 7 P1210530 gebauerNový židovský hřbitov na Olšanech - 8 P1210532 pickNový židovský hřbitov na Olšanech - 9B P1210539 dostál


    Nepřehlédněte