Kvůli nálezu srnce, jehož smrtelná zranění mohl způsobit vlk, se myslivecký hospodář v pondělí obrátil na Českou zemědělskou univerzitu. Její pracovník ze zvířete odebral vzorky, která nyní putují na genetickou analýzu. Ze zbytků kořisti je často možné analyzovat DNA predátora, záleží však na době, která uplynula od útoku, teplotě prostředí, způsobu odběru vzorků a dalších faktorech.
„V případě prokázání vlka bude pokračovat monitoring oblasti. V předjaří je nicméně v případě vlků v netypickém prostředí nejpravděpodobnější varianta, že se jedná o mladé zvíře, které oblastí jen prochází, jako tomu bylo například v případě jedince usmrceného na dálnici D1 v roce 2017,“ uvedl expert z Karlovy univerzity Pavel Hulva.
Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc připomněl, že vlci při hledání nových teritorií urazí stovky kilometrů a mohou se dostat i do těsné blízkosti měst. Nedávno byl nalezen mrtvý vlk u Turnova, loni někdo zastřelil vlka u Konětop na Mělnicku a předloni srazilo auto vlka na dálnici D10 u Brodů poblíž Mladé Boleslavi.
Vlk je přizpůsobivé zvíře a dokáže žít i v krajině pozměněné člověkem. Přesto si zachovává plachost a lidem se vyhýbá. Škody, jež vlci v Česku způsobí, podle dostupných údajů rostou, myslivecká komise Agrární komory ČR proto chtěla, aby byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany a bylo možné ho lovit. To ale podle ministerstva zemědělství není tak jednoduché, protože by se musely nejdříve upravit mezinárodní úmluvy a evropská legislativa.
Ekologové poukazují na to, že vlci v přírodě pomáhají snižovat počty přemnožených divokých prasat, jelenů a srnců, kteří působí velké škody v lesích a na polích. Pokud způsobí škody chovatelům hospodářských zvířat, stát je proplácí. Zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád.
ČTK
