Digitální nástroje a periferie se objevují na polnostech malých farem i velkopodniků, stále větší zájem o ně mají také sadaři a vinaři, pronikají i do živočišné výroby. Vyplývá to z dat společnosti Agdata.
Výrazně také vzrostl počet plně digitalizovaných farem – tedy těch, které využívají digitální software i IoT hardware jako běžnou součást svého hospodářství. Zastoupeny jsou sice v jednotkách procent případů, meziročně jejich počet však stoupl na zhruba dvojnásobek.
„Zemědělci stojí před největšími výzvami v novodobé historii. Musí se potýkat s klimatickou změnou a výkyvy počasí, které ovlivňují úrodu v podstatě všech pěstovaných plodin a přinášejí nová rizika v podobě škůdců. Zároveň jsou vystaveni novým tlakům v podobě regulatorních nařízení, která upravují způsob, jak nakládat s výsadbou. Digitalizace se proto musí stát novým standardem, dostáváme se do bodu, kdy se bez ní neobejde žádná farma,“ uvedl ředitel Jiří Musil.
Největší zájem mezi zemědělci je prý o chytré meteostanice, které poskytují v reálném čase hyperlokální předpověď počasí a slouží tak jako odpověď na nevyzpytatelné povětrnostní podmínky. Na druhém místě je inteligentní GPS navigace, která poskytuje přehled o pojezdech mechanizace a detailně plánuje jízdy zemědělské techniky. Přináší tak úspory v čase stráveném na poli i spotřebě paliva. Zájem roste i o senzory na kontrolu úrody pro ochranu plodin před novými druhy škůdců. Podle Musila by mělo být tempo digitalizace s ohledem na okolnosti ještě rychlejší.
