Magistrát zpracuje ekonomicko-technickou a právní analýzu a začne připravovat výkupy pozemků od soukromých vlastníků. Proti záměru se postavili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), kteří v Praze vládnou s ANO a ČSSD. Proti výstavbě v minulosti protestovali místní obyvatelé.
„Vývoj posledních let nám jasně ukázal, že rozprodej bytového i pozemkového fondu hlavního města i jednotlivých městských částí nebyl krok správným směrem. Město potřebuje vlastní dostupné byty, které může za zvýhodněných podmínek dávat k dispozici těm, kteří nejsou schopní zaplatit běžný komerční nájem. Takových bytů nám chybí tisíce a s výstavbou není na co čekat,“ uvedl radní Karel Grabein Procházka (ANO).
Magistrát si nechal vytipovat padesátku pozemků, z nichž vybral čtyři, kde má majetkový podíl. Jako nejvhodnější označili radní Trojmezí. Jedná se o území o rozloze asi milionu metrů čtverečních. Město tu vlastní přes 40 procent plochy.
Podle Procházky nemá na Trojmezí vzniknout pouze zástavba. „Dostupný bytový fond není možné řešit pouhou výstavbou bytů a domů, je nutné budovat město jako celek se všemi funkcemi, které k němu patří. Vznikat by tedy mělo výrazně více zelených ploch než těch zastavěných a vedle bytů se nesmí zapomínat ani na školy, hřiště a další funkce,“ uvedl.
Za špatný označila záměr náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojmezí). Je v rozporu s chystaným Metropolitním plánem i zásadami územního rozvoje. „Je předpokládáno jako velká rozvojová plocha pro přírodu a zeleň. Umisťovat tam bytovou výstavbu není vhodné,“ řekla. Soukromí vlastníci pozemky podle ní nakoupili v 90. letech 20. století a doufali v jejich zastavění. „Nyní drží v rukou Černého Petra v podobě nezastavitelných pozemků,“ řekla. Město by dle ní mělo pozemky vykoupit, sjednotit a zachovat zde zeleň.
Snaha zastavět Trojmezí se objevila již v letech 2006 až 2010, pokoušelo se o to několik developerských firem. Proti se tehdy postavili místní a posléze jednotlivé radnice a magistrát. O zamýšlené výstavbě jednali radní i v říjnu 2015, kdy zamítli návrh změny využití několika pozemků, na nichž chtěl developer vybudovat domy, obchody, školy a kulturně-rekreační objekty.
Zdroj: čtk
