Bezdomovectví je v metropoli obrovským problémem, který je nutno začít řešit co nejdříve. Už dnes v hlavním městě žije na ulici téměř pět tisíc lidí. Kvůli neustálému zdražování a nedostupnosti levného bydlení ale ztráta domova hrozí celkem 20 tisícům lidí. Lékem na bezdomovectví má být zajištění bydlení pro ohrožené skupiny Pražanů a následná pomoc s jeho udržením.
Téměř dvě procenta Pražanů se mohou brzy ocitnout na ulici. Bezdomovectví a bytová nouze se totiž podle analýzy Centra sociálních služeb Praha (CSSP) týkají přibližně 20 tisíc obyvatel Prahy. „Z toho 3900 až 4900 tvoří osoby bez střechy, tedy ti, kteří nocující venku, v provizorních přístřešcích a v noclehárnách. Osob bez bytu, tedy pobývajících v různých institucích a ubytovacích zařízeních, je přibližně 8700,“ sdělila Našemu REGIONU Marta Janko, mluvčí CSSP. Zbývajících sedm tisíc osob jsou podle ní lidé, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení nebo bydlí v nevyhovujících podmínkách.
„Život na ulici a nejisté bydlení mají devastující vliv na psychický i fyzický stav lidí,“ řekla Našemu REGIONU radní pro sociální politiku Milena Johnová (Praha Sobě). Bezdomovectví je podle ní v Praze obrovský problém a je důsledkem chudoby a nedostupnosti levného bydlení. „Za nejdůležitější považuji podporu rodinám s dětmi, kterým pomáhá celá řada zejména nevládních organizací zvládnout přechod z nevhodného prostředí ubytoven do standardního bydlení,“ vysvětluje.
S cílem minimalizovat negativní důsledky života na ulici a nabízet pomoc s ukončením bezdomovectví provozuje metropole řadu služeb – od terénních programů po dočasné ubytování. Počátkem května například otevřela v areálu Malešického zámku nízkoprahové denní centrum a noclehárnu pro muže bez domova, starší 55 let, s 28 lůžky. „Lékem je zajistit bydlení a pomoc s jeho udržením. Praha i její městské části se v minulosti zbavily větší části bytového fondu, a to je skutečným problémem. Je potřeba vybudovat kapacity dostupného bydlení a efektivně s tímto fondem zacházet, včetně zajištění účinné podpory nájemníků s udržením si standardního bydlení,“ míní Johnová.
Městské džungle
Hlavní město bude podle opozičního zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO) vždy přitahovat lidi bez domova i z jiných regionů. „Mně osobně se moc líbí přístup radnice Prahy 9, která spojila problém lidí bez domova a bez potřebných kompetencí ke standardnímu bydlení – a neměli bychom si nalhávat, že každý bezdomovec může dostat od města byt a jeho problém se vyřeší – s takzvanými městskými džunglemi. Vhodným klientům přiděluje stavební buňky a umísťuje je do míst, kde potřebuje udržet pořádek, a tak postupně začleňuje tyto lidi do společnosti,“ řekl Našemu REGIONU Prokop s tím, že Devítkou by se měla Praha inspirovat i na celoměstské úrovni.
Jinou věcí jsou podle něj matky s dětmi v azylových domech. „To považuji za ostudu Prahy, že to nedokáže vyřešit. V tuto chvíli bychom si měli také ale říci, že chudobou a bytovou nouzí ohrožených lidí bude s ekonomickou situací a nečinností vlády přibývat. Pokud vláda nebude konat a Praha nebude aktivní a nenastaví opravdu funkční strategii, jak pomoci, můžeme se dočkat toho, že nebudeme nouzově řešit ubytování uprchlíků, ale i nízkopříjmových rodičů s dětmi, kteří prostě neustojí skokový nárůst cen bydlení, energií a potravin,“ doplnil Prokop.
Problémová místa
Bezdomovci se usazují zejména v odlehlých částech města, kde si mohou v klidu postavit nějaké provizorní přístřeší. Právě Prokop minulý týden ve svém videu na sociální síti upozornil na problematický průchod od bazénu ke Starému Chodovci v Praze 11. Kolem tamějšího stanového městečka, kde v současné době žijí již desítky bezdomovců, procházejí školní děti.
„Tento problém s bezdomovectvím není v našem Jižním Městě ani zdaleka jediný, dalším takto stiženým místem je například konečná stanice autobusu na Výstavní či v Krčském lese,“ popsal Prokop. Podobné bezdomovecké tábory tam budou podle něj s ohledem na skutečnost, že vedení hlavního města se snaží bezdomovce tlačit směrem na okraj Prahy, přibývat.
