Rekonstrukci historické budovy zdržela nová zjištění ohledně stavu nosných konstrukcí. Podrobná diagnostika železobetonové konstrukce odhalila, že stavba vykazuje závady, které nelze pominout a je třeba je řešit. „Práce probíhaly vždy v součinnosti s Národním památkovým ústavem a pomohly budovu stabilizovat. Nyní je konstrukce na té úrovni, že můžeme pokračovat v klasické rekonstrukci budovy,“ uvedl architekt Ondřej Kukral, který má na starosti opravu historické budovy.
Sanace se týkala i založení objektu, kdy sondy do základů pilířů ukázaly potřebu daleko radikálnějšího zásahu. Byla proto provedena trysková injektáž západní obvodové zdi a u pilířů proběhlo přibetonování patek. Bylo také potřeba zesílit železobetonové desky vzhledem k jejich nedostatečné únosnosti. Největší nedostatky se ukázaly v prostoru hlavní restaurace, kde jejich zesílení komplikuje i požadavek na zachování stávající dlažby v restauraci.
„Nyní se bude pokračovat na vlastní obnově stavební části historické budovy podle upravené projektové dokumentace, která již zohledňuje provedené sanační práce. Dokončení těchto prací předpokládáme stejně jako u nových staveb na přelomu let 2020 a 2021,“ uvedl architekt Kukral.
Další komplikací je náročné podchycení svahu pro stavbu nových budov komplexu. Obtížný je i přístup stavební techniky na úzkou stavební parcelu. Novostavby se v těsném sousedství historické budovy objeví dvě. Sloužit mají jako ubytovací zařízení s apartmány. Jedna ve tvaru písmene S vyroste přímo na místě původních venkovních teras.
Projekt nové podoby historické budovy by si měl uchovat svoji původní atmosféru. Součástí má být i restaurace a bistro. Obnova legendárního baru Trilobit, který se stal součástí komplexu v polovině 30. let, v plánu není. Návrat k původní podobě Barrandovských teras coby výletního místa je podle architekta Ladislava Kuby, odpovědného za výstavbu nových objektů, dnes již nemožný, především z důvodu naprosté změny jejich okolí, kde vyrostly rušné dopravní tepny.
Barrandovské terasy byly postaveny v roce 1928 pod architektonickým vedením Maxe Urbana podle vizí Václava M. Havla, otce budoucího českého prezidenta. Objekt zejména po druhé světové válce ale začal měnit svoji podobu a postupně chátral. V 50. letech se uzavřel přilehlý bazén se skokanskou věží, o tři dekády později ho následoval i bar Trilobit.
