Nejčastějšími důvody pro odklad školní docházky jsou podle školských poraden celková nezralost dítěte a poruchy řeči. Naopak mezi nejméně obvyklé důvody pro odložení nástupu do školy patří tělesné postižení. Vyplývá to z aktuální tematické zprávy školní inspekce o využívání diagnostických nástrojů ve školských poradenských zařízeních. Nadpoloviční většině žádostí o odklad podle ní vyhoví zhruba 90 procent pedagogicko-psychologických poraden. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že v Česku dostává odklad školní docházky výrazně větší podíl dětí než v jiných zemích.
Ze zjištění inspekce plyne, že zhruba čtyři pětiny poraden vydávají doporučení odložit nástup do školy kvůli celkové nezralosti dítěte. Logopedické vady se vyskytují v polovině případů, kdy poradna doporučí odklad. Dalším častým důvodem pro pozdější nástup do školy jsou obtíže se soustředěním nebo potíže s nácvikem pohybů při psaní či kreslení, takzvanou grafomotorikou. Tyto důvody uvedly asi dvě pětiny poraden.
Pětina případů se týká sociální nezralosti nebo nedostatečných pracovních návyků. V šesti procentech se odklad podle poraden dává dětem kvůli poruše pozornosti s hyperaktivitou označovanou jako syndrom ADHD. Zdravotní postižení je důvodem pro odložení školní docházky v 1,2 procenta případů a nezralost z důvodu sociokulturního zázemí v 7,2 procenta.
Mírně odlišné jsou podíly doporučení ze speciálních poradenských center, která poskytují služby hlavně dětem se zdravotním znevýhodněním či těžkým mentálním postižením. Nejvíc se liší tím, že vedle celkové nezralosti a poruch řeči jsou tam hlavním důvodem odkladu celkový opožděný vývoj řeči a zdravotní handicap.
Víc než polovině žádostí o odklad vyhoví podle zjištění inspekce 90 procent pedagogicko-psychologických poraden. Speciální poradenská centra jsou ještě vstřícnější, kolem poloviny jich vyhoví všem. Méně než půlku žádostí schválí 2,5 procenta center.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v ČR příliš mnoho dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Podle Českého statistického úřadu tvořili žáci s odkladem v minulém školním roce zhruba čtvrtinu nově přijatých do první třídy. Týkalo se to přibližně 26.000 dětí, asi dvě třetiny z nich byli chlapci. Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle expertů mohlo týkat asi dvou procent dětí. Za zásadní považují změnu přístupu škol tak, aby uměly pracovat s různě vyspělými.
Ministerstvo školství si snížení počtu odkladů slibovalo od některých opatření, která v minulosti prosadilo. Ke zlepšení připravenosti dětí na školní docházku mělo přispět například zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání nebo posunutí zápisů do prvních tříd z období v lednu a únoru na duben. Místo poklesu ale naopak odkladů v posledních letech přibylo. Ve školním roce 2014/2015 dosahoval jejich podíl 19,3 procenta, tedy asi o pět procentních bodů méně než loni.
zdroj: čtk
