• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nejhorší železniční nehoda v dějinách Jugoslávie ovlivnila před 51 lety budoucnost železniční dopravy

    Nejhorší železniční nehoda v dějinách Chorvatska i celé Jugoslávie se stala 30. srpna 1974 v Záhřebu. Vyžádala si 153 obětí a 90 zraněných. Nehoda přiměla dráhy více dbát o odpočinek strojvůdců a zdokonalení bezpečnostních systémů.

    K nehodě, která se odehrála 30. srpna 1974 ve 22:40 v blízkosti Hlavního nádraží v chorvatském Záhřebu, došlo v jeho východní části. V těchto večerních hodinách  zde vykolejil mezinárodní rychlík na trase Athény-Bělehrad-Záhřeb-Dortmund s číslem 10410. Z kolejí při nehodě vylétlo všech devět vagonů, které skončily až 719 m od nástupiště IIa. Vagony se následně převrátily a v jejich nitru našlo smrt 153 cestujících, dalších 90 jich bylo zraněno. Ze všech obětí se dokonce nepodařilo 41 lidí identifikovat.

    Na tak vysokém počtu obětí se nejvíce podepsal fakt, že vlakem tehdy cestovalo přibližně 400 cestujících. Je až nepředstavitelné, jak k celé nehodě došlo, vlak totiž do nádraží vjel rychlostí 104 km/h, ačkoliv tam měl jet maximálně 50 km/h. Když vlak narazil a vykolejil, mimo jiné s sebou vzal i několik sloupů trakčního vedení. Zajímavé je, že lokomotiva samotná nebyla poškozená a dokonce ani oběma strojvůdcům se nic nestalo.

    Vyšetřovatelé, kteří se pokusili zjistit příčiny nehody, vyloučili technickou závadu na lokomotivě. Na vině byl tak lidský faktor – přetížení strojvedoucí tak pravděpodobně cestou usnuli. Oba dva, Nikola Kneževič a jeho asistent Stiepan Varga, totiž měsíc před nehodou odpracovali 300 hodin práce, což je dnes naprosto nepředstavitelné u jakékoliv profese, natož pak u strojvůdce vlaku. Dokonce, cestující, kteří byli svědky nehody, potvrdili, že vlak hodinu před příjezdem do Záhřebu nezpomalil ani v zastávkách Ludina a Novoselec. Co tedy ale dělali strojvůdci v kabině?

    Další možností byla přítomnost alkoholu u obou mužů, ta ale prokázána nebyla. Nicméně, potrestání se oba drážní zaměstnanci nevyhnuli, a tak Kněževič dostal od soudu patnáct let a Varga osm let vězení.

    Lokomotiva z osudného vlaku je dnes vystavena v chorvatském železničním muzeu jako vzpomínka i výstraha budoucím generacím.

    Zdroj: iDNES



    Nepřehlédněte