Jedním z nejničivějších zemětřesení minulého století zničilo Japonsko v roce 1923. Velké zemětřesení v Kantó, jež se nesmazatelným písmem zapsalo do historie, zasáhlo 1. září region právě region Kantó na východě ostrova Honšú. Epicentrum se nacházelo zhruba 10 kilometrů ve vnitrozemí.
Zemětřesení, jehož síla je odhadována na 7,9 až 8,3 stupně Richterovy škály si vyžádalo přes 100 000 obětí. Hovoří se o 140 000 mrtvých, možná ještě více. Dalších několik set až tisíc obyvatel, převážně Korejců bylo zavražděno při nepokojích po zemětřesení.
Samotné zemětřesení trvalo asi 4 až 10 minut. Fatální následky pramenily rovněž z faktu, že udeřilo krátce před polednem, kdy si lidé vařili oběd v kamínkách. Následovaly tak rozsáhlé požáry a zničena byla celá Jokohama a větší část Tokia. Právě oheň zasáhl část Tokia a podlehlo mu na 38 000 lidí. Vlny vyvolaného tsunami dosáhly výšky pěti až třinácti metrů.
Zdroj: HAMMER, Joshua. Yokohama burning: the deadly 1923 earthquake and fire that helped forge the path to World War II.
Zemětřesení mělo údajně negativní vliv na americko-japonské vztahy a zároveň bylo katalyzátorem, který pomohl vojenským kruhům ujmout se vlády a nasměrovat celé Japonsko do druhé světové války. S tím souvisel i rozvoj japonského námořnictva, který však zemětřesení zbrzdilo. V Jokosuce byl totiž těžce poškozen trup bitevního křižníku Amagi, který byl přestavován na letadlovou loď a po zemětřesení byl sešrotován. Poškození loděnic a odčerpání finančních prostředků zdrželo stavbu dalších plavidel, například těžkých křižníků třídy Mjókó.
Oblast Kantó je seismicky velmi aktivní. Zemětřesení o podobné síle ji zasáhlo například už v roce 1703. Po roce 1923 však následovalo i další, a to hned za sedm let v roce 1930, které mělo sílu 7,2 stupně Richterovy škály. Tamní zemětřesení zažila i česká cestovatelka Barbora Markéta Eliášová, která je popsala v knize V Japonsku v dobách dobrých i zlých.
