Nízkoprahové denní centrum v Pardubicích vybavuje klienty oblečením na zimu a pořádá sbírku. Nejvíc scházejí boty, dárců, kteří věnují ne až tak obnošenou obuv, je málo. Centrum má kolem pětadvaceti klientů bez domova.
Jaroslav Svatoš je podle svých slov více než dva roky bez domova. Občas má nějakou brigádu, do továrny ho prý vzít nechtějí, dávají přednost agenturním zaměstnancům, uvedl muž.
„Rozvedl jsem se, přišel o práci a bydlení, zůstal na ulici. Chodím se do centra ohřát, vykoupat, pro boty, bundu, svetr, mikinu, cokoliv na zimu. Jsem tady spokojený, asi jako každý z nás, vždycky nám vyjdou vstříc. Už jsem nějaký pátek venku, zimy se nebojím,“ řekl Svatoš.
Centrum má některé klienty, kteří si brzy najdou místo v azylovém domě nebo na ubytovně. Krizovou situaci zvládnou rychle. Horší to mají lidé, které jsou starší, mají zdravotní a psychické problémy, práci se jim nedaří najít, řekla vedoucí centra Lenka Šuláková.
„V současné chvíli se snažíme vytvořit sbírku zimního oblečení a hlavně bot, protože boty jsou pro nás nedostatkové zboží. Troufnu si říct, že většina lidí nosí boty do roztrhání, do šatníku se dostávají boty velmi použité. Klienti je pak chtějí častěji, protože upadne podrážka, bota se rozlepí,“ řekla Šuláková.
Vhodné boty jsou takové, v kterých se dá pohodlně chodit celý den. Ženy často darují boty na podpatku nebo klínku, které se nehodí na celodenní nošení. „Klienti nosí boty celý den, nepřezouvají se jako my v práci a doma. Nosí roztrhané boty, promočené. Mají zdravotní problémy, které někdy neřeší, zdravotní stav nohou se jim zhoršuje,“ řekla vedoucí centra.
Centrum darované oblečení a boty protřídí a lidem bez domova dávají takové, které se pro ně nejvíc hodí, to znamená teplé a pohodlné. „Stále přijímáme cokoliv teplého, zimní bundy, mikiny, kalhoty, ponožky, spodní prádlo. Nepotřebujeme věci nové, ale oblečení má být vyprané, čisté, prostě věci, které se dají ještě nosit,“ řekla Šuláková.
S přibývající chladnými dny má centrum víc klientů. Standardně jich přichází víc, když se zhorší počasí. V denním centru si mohou odpočinout, vyprat oblečení, umýt se, vybrat si něco z charitativního šatníku.
Přes poledne pracovnice pouští klientům film na počítači. Několikrát týdně mají lidé bez domova nárok zdarma na kávu a čínskou instantní polévku s dvěma krajíci chleba, potom za nápoj a jídlo platí pár korun. V centru je stále k dispozici teplý čaj.
„Máme dvě základní pravidla, chovat se slušně a zákaz alkoholu a návykových látek. Tolerance je 0,5 promile alkoholu. Pohled veřejnosti bývá horší, než je to ve skutečnosti, máme tu docela klid,“ řekla Šuláková.
Lidé mohou věnovat obuv každý všední den od 7 do 15 hodin do pardubického Nízkoprahového denního centra.
STO/ČTK
