Před desíti lety proběhla Na Homolce první implantace bezdrátového kardiostimulátoru na světě. Nemocnice Na Homolce si 2. prosince loňského roku připomněla deset let od chvíle, co zde lékaři provedli jako první na světě implantaci bezdrátové kardiostimulace. Místní kardiologové se i nadále podílejí na vývoji nových kardiostimulačních systémů, což vedlo k dalšímu celosvětovému prvenství implantace dvoudutinové leadless stimulace – zavedení dvou stimulačních kapslí do pravé komory a pravé síně, které mezi sebou navzájem komunikují. Tento unikátní operační výkon byl proveden loni v únoru a povede k rozšíření indikací pacientů s poruchami srdečního rytmu, a tedy ke zlepšení medicínské péče.
Kardiostimulátor slouží k léčbě poruch srdečního rytmu, kdy srdce bije nepravidelně, pomalu, nebo vynechává, či úplně zastavuje. I když první aplikace přístroje ve Švédsku v roce 1958 byla převratnou novinkou, od počátku lékaři a technici čelili výzvě, jak minimalizovat mechanické poruchy elektrod i zdravotní rizika spojená s infekcemi u podkožně zaváděných kardiostimulátorů. Přesto trvalo 40 let, než se povedlo překonat technická omezení a ověřit u člověka výhody bezdrátového kardiostimulátoru zaváděného přímo do srdce.
Podařilo se to v prosinci 2012 v Nemocnici Na Homolce kardiologickému týmu profesora Petra Neužila, který jako první na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulační systém Nanostim LCP (Leadles Cardiac Pacemaker). Profesor Neužil se podílel na vývoji tohoto LCP také v preklinickém zkoušení, a zároveň vypracoval i katétr, který slouží nejenom k implantaci přístroje, ale také k jeho vyjmutí. Přístroj velikosti mikrotužkové baterie se implantuje přímo do stěny pravé komory. Po punkci stehenní žíly v třísle se zavede vodicí katetr (tenký vodič), na kterém se upevní vlastní stimulační kapsle, která se aplikuje v oblasti hrotu pravé srdeční komory. Zákrok se provádí jen v místním znecitlivění a trvá kolem 15–20 minut. Baterie bezdrátového kardiostimulátoru jsou zhruba dvacetkrát menší než u běžného přístroje a vydrží až deset let. „Jsem velmi rád, že naše nemocnice udává krok ve stěžejních programech nejen na poli klinickém, ale také ve výzkumu a v oblasti inovací. Jde vlastně o spojité nádoby, protože inovace vždy byly a jsou motorem medicínského pokroku,“ uvedl ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.
V současné době existují čtyři různé typy bezdrátových „leadless“ systémů, z toho pouze systém Micra je zatím schválený v zemích Evropské unie, Spojených států a v Japonsku. Ostatní typy leadless kardiostimulátory jsou ve fázi klinického zkoušení. Prof. Neužil je hlavním investigátorem klinické studie, která v klinické praxi ověřuje bezpečnost a účinnost technologie bezdrátové stimulace v srdeční komoře a síni zároveň. Jeho tým byl loni v únoru opět první na světě, který systém takzvané dvoudutinové kardiostimulace implantoval prvnímu pacientovi. Díky nové technologii se brzy dále podaří rozšířit indikace pro pacienty s poruchami srdečního rytmu.
„Budoucnost vidím v plném rozvinutí veškerého portfolia kardiostimulátorů, jak stimulace komor, síní, tak i obou dvou a také systém pro srdeční resynchronizační léčbu – tzv. fyziologickou stimulaci u nemocných s poruchou mechanické funkce levé komory srdeční. Dále se slibně rozvíjí možnost kombinace podkožního defibrilátoru a bezdrátového kardiostimulátoru v komoře či v síni, čímž odpadne nutnost vodičů zaváděných do srdce,“ řekl primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil.
Na celém světě se dosud zavedlo téměř tři sta tisíc leadless kardiostimulátorů. Na Homolce od roku 2012 to bylo 418 přístrojů, nejvíce přístrojů Micra, dále Nanostim, Aveir VR a DR. Ročně se tu implantuje zhruba dvacet až třicet bezdrátových kardiostimulátorů.
Výhody bezdrátové kardiostimulace oproti podkožně zavedenému kardiostimulátoru jsou méně invazivní zákrok, krátká doba aplikace, trvající přibližně 15 minut, výrazně menší riziko infekce, bezpečnost a dlouhodobá efektivita pro komplexní léčbu a v neposlední řadě kosmetický efekt, protože přístroj je velikosti tužkové baterie.
Zdroj: TZ Nemocnice Na Homolce
