Podíl dospělých osob v Libereckém kraji s dluhem v prodlení je 6,99 procent. Roste i počet nesplácejících, kteří se chtěli více zadlužit. Ani o milostivé léto, kdy se dlužníci mohli zbavit exekucí, nebyl velký zájem.
K 31. prosinci 2021 evidoval největší registr dlužníků v Česku závazek po splatnosti u 5,15 procenta dospělých občanů. Z toho na Liberecký kraj připadá podíl téměř sedm procent. Celkové dluhy po splatnosti pak dosáhl 34,6 miliardy korun, připadly na 456 tisíc dlužníků. Přesto se schopnost lidí splácet závazky za loňský rok zlepšila. Neschopných splácet je o 50 tisíc méně, než na konci roku 2020. „Dobře nastavená legislativa a odpovědný přístup korporací přispívají k tomu, že do negativního registru SOLUS nemusíme zapisovat tolik osob, jako před rokem 2016. Většina spotřebitelů, která se dostane do prodlení s úhradou svých závazků, dnes díky fungujícímu systému umí poměrně rychle své potíže vyřešit, nebo je alespoň neprohlubuje dalšími úvěry,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. Celý svůj závazek po splatnosti nebo jeho část uhradilo v roce 2021 téměř 192 tisíc spotřebitelů, oproti 209 tisícům v roce 2020.
Mezi kraje, kde jsou problémy s platební morálkou dlouhodobě nejnižší, patří Zlínský kraj. Ke konci roku 2021 tam evidovali 3,23 procent dospělých osob zapsaných v registru a Vysočina s 3,29 procenty. Naopak smutné poslední místo v žebříčku zaujímá dlouhodobě Ústecký kraj s 10,29 procenty a Karlovarský kraj s 9,09 procenty.
Na konci loňského roku rostl podle statistik počet lidí, kteří přes existující dluh po splatnosti žádali o další úvěr nebo zboží na splátky. Jen mezi listopadem a prosincem jich bylo o 11 procent více. V průměru se to týkalo 15 žádostí ze sta u bank, nebankovních finančních společností i telekomunikačních operátorů.
Sdružení spojuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček. Zápis v registru pak spotřebitele chrání především před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je ale také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru nebo jiné službě s odloženou splatností.
S minimálním zájmem se setkalo takzvané milostivé léto v Jablonci nad Nisou, možnosti zbavit se dluhů vůči městu využilo jenom 12 lidí. Nařízených exekucí kvůli dlužnému nájemnému, poplatkům za odpad nebo nezaplaceným pokutám má tamní magistrát zhruba 5000. Lidé městu dluží miliony korun. Zatím radnici zaplatili dluhy na nájemném dohromady za 150 tisíc korun, na úrocích a penále tito dlužníci ušetřili dohromady bezmála milion.
Malý zájem o oddlužení potvrdila i mluvčí Dopravního podniku měst Liberec a Jablonec nad Nisou Martina Poršová. I právníci podniku vymáhají tisíce dluhů na nezaplaceném jízdném, na kterém lidé dluží dopravci miliony korun. „Nejvyšší z těch částek, co jsme právě obdrželi, je 11 208 korun od jednoho cestujícího. Vzhledem k tomu, že DPMLJ vymáhá pohledávky v zastoupení, čekáme na data od zastupujících advokátních kanceláří,“ řekla Poršová.
Takzvané milostivé léto pro dlužníky skončilo po třech měsících na konci letošního ledna. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že by se od září do listopadu mohlo milostivé léto ještě zopakovat. Vládní koalice na tom má shodu. Ministerstvo spravedlnosti a koaliční politici o nastavení pravidel budou debatovat s opozicí, dluhovými poradci i exekutorskou komorou. Ta pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu než nynějších 908 korun. Podle Blažka se o částce bude jednat, nepřekročí ale dvojnásobek. Sto/ČTK
