Nová publikace nám odkryje dosud neznámé příběhy politických vězňů pohřbených na Ďáblickém hřbitově

13.10.2021
Redakce

Dosud neznámé údaje o politických vězních pohřbených na Ďáblickém hřbitově přináší nová publikace. Historik Michal Louč z Ústavu pro studium totalitních režimů v ní mimo jiné nově uvádí jména 250 lidí pochovaných v tamních hromadných hrobech po roce 1948. Poznatky z publikace „Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje“ budou využity také pro plánovanou úpravu ďáblického Čestného pohřebiště. Publikaci dnes představili badatelé a zástupci magistrátu a Správy pražských hřbitovů na Staroměstské radnici.

Louč dnes uvedl, že seznam 250 osob, které se mu podařilo ztotožnit, čítá nejméně 108 politických vězňů, zhruba šest desítek kriminálních vězňů, asi 16 lidí, u nichž se zatím nepodařilo dohledat pozadí jejich věznění, a také jména dětí. Podotkl, že jde o pouhý zlomek lidí pohřbených v ďáblických hromadných hrobech. Podle odhadů v nich leží 10.000 až 20.000 lidí. Vedle obětí nacistické a komunistické totality a vězňů, kteří zemřeli po odsouzení za kriminální činy, jsou na Ďáblickém hřbitově pochováni také lidé, jejichž pohřeb platilo město, předčasně narozené děti z pražských porodnic, ale také lidé, kteří totalitním režimům sloužili.

Při práci na publikaci se Loučovi podařilo odhalit 21 politických vězňů, u nichž se dosud nevědělo, že leží právě v Ďáblicích, a některé dosud neznámé osudy. Louč zmínil například Josefa Nováka odsouzeného v kulackém procesu, který zemřel ve vězení. Hovořil také o případu jugoslávského pašeráka, jehož rodina stále žije v Chorvatsku a hrob svého příbuzného v minulosti hledala.

Současná podoba Čestného pohřebiště je podle něj především symbolickou připomínkou a obsahuje některé historické nepřesnosti a omyly. V Ďáblicích jsou například zmíněny i osoby, jejichž ostatky na tamním hřbitově neleží nebo byly odsouzeny za kriminální činy. Také tzv. dětský hřbitov vznikl podle Louče až po svozu historických náhrobků z jiných míst hřbitova. Náhrobky navíc bývají ztotožňovány převážně s dětmi politických vězeňkyň, část ze ztotožněných dětí však pochází z jiných rodin. Louč také zdůraznil, že ohledně hřbitova by bylo třeba ještě mnoho věcí prozkoumat.

Magistrát už dříve informoval o plánech na vypracování architektonickohistorické studie pro úpravu Čestného pohřebiště. Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený dnes na dotaz sdělil, že architektonickoumělecká soutěž na návrh k úpravě Čestného pohřebiště by měla být vypsána na přelomu roku, výsledky budou známé příští rok v létě. Náklady související se studií odhadl přes milion korun. Červený i badatel Miloš Doležal dnes uvedli, že nová podoba pietního místa měla reflektovat různé historické aspekty a připomenout například i lidi, k nimž se v době jejich smrti nikdo nehlásil.

Druhé největší pražské pohřebiště po Olšanských hřbitovech vzniklo v letech 1912 až 1914 podle návrhu kubistického architekta Vlastislava Hofmana. Pohřebiště bylo v roce 2017 vyhlášeno národní kulturní památkou. V místě Čestného pohřebiště bylo mezi lety 1943 až 1961 vykopáno 72 hromadných hrobů. Do hromadných hrobů se v Ďáblicích přestalo pohřbívat v roce 1961.

Zdroj: jv/ctk



Nepřehlédněte