V souhrnu se jedná o více než 40 měst a obcí a přes 50 tisíc obyvatel, kteří proti záměru hlasitě vystupují. Proti vyhlášení Národního parku již od počátku bojuje i vedení města Beroun. To společně s ostatními radnicemi vyzvalo vládu, aby nepodléhala zkratkovitému a nepodloženému obrazu, na kterém je záměr postaven. Podle vedení města Beroun i ostatních obcí by to přineslo hlavně velké problémy. Od nárůstu počtu turistů přes přetížení silnic a parkovišť až po zákaz dopravy skrze území parku. Problém mnozí vidí i v tom, že plán vyhlášení parku nebyl diskutován s městy a obcemi s dostatečným předstihem. Kromě dotčených obcí se proti úmyslům MŽP postavila odborná i široká veřejnost.
MŽP už řadu let usiluje o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. S myšlenkou vnitrostátního parku si zahrával už bývalý politický režim, ale nikdy ji neuskutečnil. Ministerstvo poté v roce 2008 přišlo s plánem tento první vnitrostátní Národní park vyhlásit, ale ani tehdy nebyl návrh dotažen do zdárného konce.
Poslední pokus o vyhlášení parku spustila tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Oznámení o vyhlášení bylo právě v době probíhajících voleb a tím se výrazně zkrátila lhůta, kdy mohly obce poslat své připomínky a námitky. Přesto se ale zvedla vlna nevole. “Plán vyhlásit Národní park Křivoklátsko nemá žádnou logiku. Záměr, se kterým ministerstvo přišlo je zkratkovitý a postrádá naprosto elementární náležitosti. Tak jsme se obrátili na vládu, aby návrh stáhla,“ řekla Soňa Chalupová, starostka Berouna.
„Dělat tak zásadní rozhodnutí s tak dlouhodobým dopadem proti vůli lidí, kteří v regionu žijí není správné a máme již signály, že si tento názor začínají uvědomovat i politici vládních stran,“ potvrdila Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves.
Neexistující debata k národnímu parku
„Vnímáme celospolečenský národní zájem na vzniku dalšího českého národního parku,“ uvedla Veronika Krejčí, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí MŽP. Proti národnímu parku nicméně bojuje přes čtyřicet obcí na Křivoklátsku. Těch se vyhlášení parku týká přímo a spousta z nich se navíc sdružila do občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko a současně do Svazku obcí Křivoklátska. Podle starostky Chalupové i dalších, nebylo ministerstvo schopné zavést dialog s veřejností, ani s vedením měst, a to i přestože o vyhlášení parku usiluje už přes 14 let. „Naprosto nerozumím tomu, jak může být rozhodováno o tak zásadní věci, aniž by ministerstvo konzultovalo dopady na život lidí,“ řekla Soňa Chalupová.
Nedostatečná komunikace ze strany ministerstva vzbuzuje v lidech dojem, že ani samotné ministerstvo nemá ponětí, jak významný dopad by mělo vyhlášení národního parku na přírodu, ale ani na lidi.
“Obyvatelé Křivoklátska by měli mít možnost ovlivnit rozhodování o území, kde žijí. Režim Národního parku bude mít zásadní dopad na jejich život. Měli bychom mít k dispozici všechny důležité informace od ministerstva, které dodnes nemáme,“ řekla Soňa Chalupová a dodala, že informace od ministra stále nejsou i přes slib od předsedy vlády.
“V podstatě je to jenom arogance státu. My to tady nikdo nechceme, žádná obec to nechce,” řekl Marian Beke, zakládající člen iniciativy Otevřené Křivoklátsko a dodal, že se jedná o politické rozhodnutí, u kterého se nikdo neohlížel na názor lidí, kteří na Křivoklátsku žijí.
Děravá dokumentace k národnímu parku
Dokumentace k záměru ministerstva je velmi strohá, což vyvolává řadu pochybností u místních obyvatel. Ti jsou nyní v nejistotě z toho, jak se změní prostředí, ve kterém žijí. Nedostatečně podložený plán ministerstva potvrdila i Iveta Kohoutová: „Bohužel musíme konstatovat, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.“
Ministerští úředníci do plánu zahrnuli i území, která v kontextu národního parku nedávají vůbec smysl. Jak upozornil server novinky.cz, úředníci do Národního parku zahrnuli i hřbitov v Karlově Vsi. V dokumentaci chybí dále řada zákonných požadavků. „Dokumentace ministerstva, kterou jsme obdrželi postrádá třeba zonaci. Ta definuje, jak se v dané části parku mohou lidé chovat a hospodařit. Opět, není brán vůbec zřetel na dopad na lidi,“ vytkla Soňa Chalupová. To dokládá i fakt, že v záměru ministerstva je paradoxně odkazováno pouze na historické studie, které vyhlášení národního parku nedoporučovaly.
Národní park by omezil pohyb lidí na rozloze 117 km2
Záměr ani neuvádí veškeré informace o omezení pohybu v rámci parku. Říká pouze, že budou omezeny určité skupiny obyvatel bez bližšího upřesnění. S novým národním parkem je očekáván výrazný nárůst turistů a s tím spojené významné zatížení infrastruktury. Obce již v současné době řeší problémy s narůstajícím objemem odpadu, ale také absencí parkovacích míst a přetížených komunikací. „Nebudou tedy schopny nabídnout parkovací plochy, nebudou si schopny poradit se zvýšenou odpadovou zátěží a dalšími. To vše povede ke zhoršení kvality života v obcích,“ řekla Kohoutová.
V současnosti mohou cyklisté využívat veškeré lesní cesty a trasy bez omezení. Pokud by došlo ke změně režimu současné péče na Křivoklátsku, tak by se řada cest i cyklistických tras uzavřela. Pohyb by byl možný pouze na několika desítkách kilometrů oficiálních stezek. „Volný sběr hub a dalších lesních plodů, možnost pohybovat se svobodně v lesních porostech, jezdit na kolech po stovkách kilometrů lesních cest. To všechno s národním parkem skončí, “ řekl Miroslav Pecha, předseda pobočného spolku ČLS Křivoklát.
Současná ochrana Křivoklátska je dostačující, tvrdí řada expertů
„CHKO je nejlepší pro krajinu Křivoklátska, protože má zachovávat typický ráz krajiny, což je pro Křivoklátsko větší zazvěřenost, věnování se myslivosti, řízené lesnictví,“ řekl Beke.
Zamýšlené území NP se nachází v I. a II. zóně Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátska, což je vnímáno jako přísně chráněné území. Je zde i síť maloplošných rezervací, které splňují podmínky nejpřísnější ochrany lokalit. Podle řady expertů je současná ochrana přírody v CHKO Křivoklátsko zcela dostačující. “Národní park neznamená nejvyšší stupeň ochrany přírody, znamená pouze nejvyšší stupeň ochranářské moci,“ řekl Pecha a dodal: „V konečném efektu nejde o žádnou ochranu přírody, jde o zvýšení turistického ruchu.“
Podle slov MŽP je vyhlášení národního parku zárukou pro zachování a obnovu zdejších a přírodě blízkých lesů, avšak důsledky hospodaření NP dokazují opak. V některých z nich totiž dochází k velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů. Příkladem je NP České Švýcarsko, kde v oblasti Hřenska a Pravčické brány došlo k rozsáhlým požárům a celkové devastaci území. Obnova v oblasti bude trvat řadu let.
Těžba dřeva v národním parku
S národním parkem by vznikla také paradoxní situace, kdy přibližně na 90 % rozlohy Křivoklátska by bylo možné těžit dřevo i po vyhlášení národního parku. V oblasti navíc převažuje unikátní biotop, tzv. dubohabřina, který poskytuje jedno z nejkvalitnějších dřev. Což je dle Bekeho jeden z důvodů silného tlaku na vznik parku. „Dřevo se bude těžit ve velkým. Máte rozhodovací pravomoci, v podstatě nenesete žádnou zodpovědnost za chyby, všechno jde zakamuflovat. Vy na to navléknete boj proti kůrovci, ohrožení veřejnosti, ohrožení státu, prostě cokoliv,“ řekl Beke.
Věc národního parku se netýká pouze obyvatel Křivoklátska. Podle Ivety Kohoutové je alarmující, jak státní a krajská správa protlačují nepodložený záměr, aniž by se zajímaly o názor místních občanů a samospráv. „Je to otázka principu a ten se týká nás všech, nejen Křivoklátska,“ uzavřela Iveta Kohoutová.
