Čtyři sociálně vyloučené lokality, kde žije 250 lidí, evidují odborníci v Olomouci. Sociálním vyloučením je ohroženo také 150 obyvatel ubytovny, která několik let funguje v historickém centru města. Informace pochází z Koncepce prevence kriminality statutárního města Olomouce na období 2023 – 2027.
Na seznamu sociálně vyloučených lokalit je například Hotelový dům ve Velkomoravské ulici, který patří městu. „Nyní zde bydlí celkem 246 osob, z toho je 73 studentů a 160 dlouhodobě ubytovaných. Z celkového počtu bydlících je zhruba 90 osob, které jsou ohrožené sociálním vyloučením,“ stojí v koncepci. Nejedná se však o problematické objekty, jde pouze o ubytovací zařízení s vyšším počtem osob pobírajících sociální dávky. Zhruba pět desítek lidí obývá třípodlažní bytový dům u průmyslové zóně v Olomouci-Holici, který město před lety postavilo pro neplatiče. V domě je 26 bytů, ubytovací kapacita je stále obsazena. „Osoby, které zde bydlí, jsou pracující, poživatelé důchodů nebo pobírající sociální dávky a osoby omezené ve svéprávnosti,“ uvedli autoři koncepce. S obyvateli obou objektů komunikují sociální pracovníci.
Sociálně vyloučenou lokalitou může být jak celá čtvrť, tak třeba i jen jedna ulice či dům, kde se koncentrují sociální problémy. Takové místo většina obyvatel často vnímá jako problematické. Ve vyloučené lokalitě mnohdy žije skupina obyvatel s omezeným přístupem ke vzdělání či zaměstnání. Navíc bývají tito lidé často zatíženi exekucemi.
Převážně rodiny s dětmi, které dostávají dávky pomoci v hmotné nouzi, žijí v ubytovacím zařízení u Klášterního Hradiska v městské části Černovír. „Jedná se o ubytovací zařízení se schváleným provozním řádem. Budova i její vybavení jsou však celkově ve špatném technickém stavu. Z 11 pokojů je v současné době obsazeno šest, průběžně se hlásí zájemci,“ uvedli tvůrci koncepce. V tomto objektu nyní žije 32 lidí, z toho 18 dětí.
Na Mrštíkově náměstí Olomouci-Hejčíně žije v pěti rodinných domech osm desítek lidí. Nemovitosti jsou v osobním vlastnictví. Podle autorů koncepce v nich bydlí majitelé a jejich rodiny, a to i více generací. V jednom rodinném domě bydlí až pět rodin v přímém příbuzenském vztahu. „Osoby, které zde bydlí, jsou poživatelé důchodů, pracují nebo pobírají sociální dávky,“ uvedli úředníci, podle kterých se i na tuto lokalitu zaměřují sociální pracovníci.
Sociálním vyloučením jsou ohroženi lidé v ubytovacím zařízením, které před časem vzniklo v domě v Riegrově ulici nedaleko Horního náměstí v centru Olomouce. Dům má 40 pokojů, ubytováno v nich je 150 lidí včetně dětí. „V současné době je plná obsazenost, je zde ubytováno zhruba 150 osob včetně dětí. Ubytované osoby jsou převážně poživatelé sociálních dávek a dávek důchodového pojištění. Dlouhodobě je zde prováděna sociální práce,“ uvedli autoři koncepce asi stotisícového města.
V předchozích letech se některé radnice v Olomouckém kraji snažily čelit rostoucímu počtu ubytoven pro sociálně slabé pomocí takzvaných bezdoplatkových zón, ve kterých noví nájemníci už nedostávali od úřadu práce příspěvek na bydlení. Bezdoplatkové zóny zavedl třeba Lipník nad Bečvou či Přerov. V Olomouci padl první návrh na její zřízení. Předloni ale bezdoplatkové zóny zrušil Ústavní soud, města tak nyní soustředí síly na sociální práci v terénu a prevenci.
Zdroj: ČTK
